Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, já znám samozřejmě usnesení vlády z roku 2012. Měli jsme s ním někteří problém. Nicméně to usnesení vycházelo z nějaké podle mého názoru lehce sporné teze, že jeden trest už nemá být nahrazován tresty, posléze jejich kumulací. Ale nepředpokládalo, že se v tom návrhu bude pokračovat. Ta chyba je, že se vymyslí nějaká teze, která řekne: Opakované spáchání přestupku má být trestným činem. Pak se řekne, no tahle teze, a řekla to tehdy Legislativní rada vlády, mimochodem, tahle teze je sporná, protože by mohlo docházet k opakovanému trestáni za to samé. A pak se z toho udělá jenom evidence, jejíž výsledek má být ten, jak nám tady řekl pan ministr na závěr svého vystoupení, aby státní orgány věděly, kdo před nimi stojí.
Jestli toto má být cílem státu, já si tím tedy nejsem úplně jistý, aby státní orgány měly správně vědět, kdo před nimi stojí. A když už by to tak mělo být, tak tam mají být úplně jiné přestupky, než jsou tam dnes uvedeny. Protože ty přestupky, které tam jsou, jsou fakticky banální a jsou nebezpečné jenom ve svém řetězení. A proto se na ně směřovalo v tom původním návrhu, který směřoval k tomu, aby byly trestným činem. Dneska by bylo možná pro státní orgány mnohem zajímavější vědět, kdo spáchal zásadní přestupky na úseku atomového zákona, na úseku zákona o životním prostředí a další věci než zrovna tyto banální přestupky jako je třeba rybářství.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV