Vážená paní předsedkyně, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, pokusím se tu rozjitřenou atmosféru maličko zklidnit, protože si myslím, že jsme se opravdu dostali do neobyčejné fáze tlachání a plácání, abych použil termín jednoho ze svých předřečníků, který to v reálu začal, pana kolegy Okamury. Chtěl jsem zareagovat na to, co tady říkal a co tady zaznělo včera v noci. Byli jste všichni z opozice informováni o tom, že se nenecháme školit na hlasování stojedničkou, jestli nás pustíte k hlasování ve čtvrt na tři, ve čtvrt na čtyři nebo ve tři čtvrtě na šest. Jasně jsme řekli, že hlasování bude v normální denní dobu, tak, aby mohlo proběhnout důstojným způsobem.

A teď odhlížím od toho, že mám premiéra ve Francii, kde se snaží zastupovat tuto zemi, a ministryni obrany v Bruselu, kde zastupuje tuto zemi. Samozřejmě bych byl schopen tu stojedničku dát včera v noci dohromady, jenom jsem prostě říkal, že je to nedůstojné v této Sněmovně, abychom si poslechli další stočtrnáctý projev pana poslance Okamury, který mně přijde, že si tady plete Poslaneckou sněmovnu s mítinky svého hnutí, opakuje nám tady každý den to samé, a dneska to zaznělo znovu, včetně urážek poslanců, včetně urážek předsedů koaličních klubů. Víte dobře, že já se snažím tady tu situaci nehrotit, ale dneska mi to přišlo opět za čarou.