Je to totiž jeden z nejhorších názvů veřejných kampaní. Pokud to se zlepšením stavu v ulicích našich měst a dopravy obecně myslíme vážně, měli bychom jej okamžitě opustit. Proč? Trochu omluvou budiž hluboká historie této akce, která začala v polovině devadesátých let jako snaha upozornit na to, že naše společnost se stává až příliš závislá na automobilech.

Co je na tom špatně? Tak předně, už slovo „den“. Omezit auto na jeden den v roce je gesto bez jakéhokoli dopadu. Naopak, pokud si někdo odpustí jízdu autem jen jeden den a vzbudí to v něm pocit, že udělal něco pro planetu, je to naprosto zavádějící pocit. Špatně je ale i spojení „bez aut“. V realitě životů mnoha lidí je pro jejich osobní potřeby auto stále potřebná, užitečná, a někde dokonce nezbytná věc. Proto postavit to takto striktně „bez aut“ povede maximálně k tomu, co vidíme - že to budou lidé považovat za nemožné.

Potřebujeme přesný opak. Potřebujeme postupně a dlouhodobě měnit dopravní návyky lidí, které povedou k postupnému omezování kilometrů, najetých auty, a nárůstu kilometrů jinými prostředky - pěšky, na kole, elektrokole, elektrokoloběžce, MHD nebo vlakem. Jen takové změny mají dlouhodobý a trvalý dopad - na životní prostředí, na kvalitu života v našich městech ve věci hluku nebo čistoty vzduchu, na bezpečnost v našich ulicích nebo na zdraví obyvatelstva.