O psychických záchvatech Edvarda Beneše se nesmělo nic publikovat. Vše bylo přísně cenzurováno a chorobopisy z větší části ničeny. O to se pečlivě a doslova puntičkářsky staral šéf výzvědné služby a kontrarozvědky ČSR generál Šimon Drgač. Později převzal tuto agendu plukovník František Moravec.
Mimořádné zpravodajské schopnosti tohoto předchůdce plukovníka Františka Moravce, byly žádány ve všech režimech. Věrně a diskrétně sloužil Benešovi, kterého přímo a pravidelně informoval. Prý měl 1920 - 1926 dokonce intimní poměr s Hanou Benešovou. Po něm se ona geniální “mezinárodní samice“ rozhodla pro ministra civilního letectví Ing. Jana Bervidu.
V době protektorátu sloužil Drgač oddaně presidentovi Emilu Háchovi - ten ho v březnu 1939 jmenoval generálním tajemníkem Národního souručenství (obdoba pozdější komunistické Národní fronty).
Korunu tomu všemu nasadila KSČ! V roce 1949 povýšil Klement Gottwald Drgače do hodnosti armádního generála a jmenoval ho náčelníkem Hlavního štábu čs. branné moci. Protože zmíněná transakce by bez souhlasu Vjačeslava Molotova (předseda vlády SSSR) nebyla možná, lze vycházet z toho, že tradiční zpravodajský důstojník, armádní generál a náčelník Hlavního štábu Šimon Drgač, byl v té době nejmocnějším mužem na území bývalé ČSR...
Zarputilé autory kritických komentářů, napadající mé rešerše, bych chtěl při této příležitosti upozornit na následující maličkost: Ve školních učebnicích dějepisu to samozřejmě neodhalíte! Od vaší třídní paní učitelky se to patrně také nedozvíte...

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.