Bezecný (KDU-ČSL): Jaký by měl být český prezident?

07.08.2017 21:28

Aby prezidentská funkce vůbec měla nějakou cenu, musí mít obsah, náplň a program a to jí může dát pouze politik s politickou a ideologickou základnou, kterou reprezentuje a jejíž myšlenky bude ve funkci prosazovat.

Bezecný (KDU-ČSL): Jaký by měl být český prezident?
Foto: KDU-ČSL
Popisek: Logo KDU-ČSL

Přiznám se, že kromě toho, že mně žádný ze zveřejněných zájemců o funkci prezidenta příliš nezaujal, jsem tomuto tématu dosud nevěnoval příliš pozornosti, snad jen s výjimkou konstatování zbytečnosti dané funkce a jejím možným vykonáváním třeba předsedou Senátu v jednom ze svých dřívějších příspěvků na těchto stránkách. V MF Dnes ze dne 3.8. 2017 jsem se dočetl myšlenku podnikatele Dalibora Dědka, která mně donutila nad tématem se zamyslet. Dalibor Dědek uvedl: „Myslím si, že prezident by měl být apolitický.“ A s tímto názorem zásadně nesouhlasím.

Proč? Prezident republiky na rozdíl třeba od předsedy České akademie věd nebo rektora univerzity je funkcí výhradně politickou neboť prezident je (nebo přinejmenším by měl být) spolutvůrcem politiky a politického směřování republiky. Nejde v prvé řadě ani o funkci manažerskou (jistěže prezident musí být současně dobrým manažerem), ani o funkci vědeckou (vědcem být naopak opravdu nemusí), ani o funkci akademickou (ani akademické tituly nepotřebuje), ani o funkci oborového specialisty, ale ryze o funkci politickou a jako taková by tato funkce, když už je součástí politického systému, měla být vykonávána politikem nebo člověkem dlouhodobě se v politice (věcích veřejných) angažujícím.

Nepočítáme-li komunistické mocipány, pak v případech Tomáše Masaryka, Edvarda Beneše nebo Václava Havla nelze o spojení prezidentské funkce s politikou pochybovat. Smutnou skutečností je, že přestože Václav Klaus i Miloš Zeman byli ve svých lepších časech vynikajícími a státotvornými politiky, ve funkci prezidentské oba na vykonávání politiky rezignovali a funkce jim sloužila pouze ke zvýraznění vlastního ega. Jejich odklon od naplňování třeba svého dřívějšího politického směru nebo politického programu je koneckonců spojen se ztrátou platformy, jejíž politiku by naplňovali, to je v případě Václava Klause liberální tržní kapitalismus spojený s bývalou ODS a v případě Miloše Zemana sociálně demokratická politika spojená s bývalou Sociální demokracií. Ve funkci prezidenta už jsou nebo byli oba pánové pouze za sebe a příslušné lobbystické skupiny (čestný předseda ODS a vyloučený člen sociální demokracie).

Jak z tohoto pohledu hodnotit podporu kandidatury Jiřího Drahoše, bývalého předsedy Akademie věd ČR? Jiří Drahoš je určitě vynikající výzkumný pracovník. Bude však dobrým prezidentem nebo pouze tím „klidným, rozvážným prezidentem, který nebude dělat ostudu a nebude krást pera“, cituji opět slova Jiřího Dědka a dokládám, že to je pro mého prezidenta příliš málo na to, abych ho volil.

Nedávno jsem zaznamenal na portálu Věda@výzkum (ZDE)  zajímavý článek Vladimíra Majera o naší vědecké diplomacii. Vladimír Majer srovnává naše diplomatické zástupce pro vědu se zástupci v zahraničí a srovnání nevyznívá pro naši vědeckou diplomacii nejlépe. A tak mě napadlo, nebyl by třeba Jiří Drahoš, pokud se dále nechce věnovat výzkumné profesi, tím nejlepším představitelem vědecké diplomacie ať už v USA nebo kdekoliv jinde? Nebylo by to pro něho daleko příhodnější místo, kde by využil své výzkumné znalosti a kontakty na vědecké partnery na celém světě dále ve prospěch české vědy a svých výzkumných následovníků? Neprospěl by tak naší zemi daleko více než apolitickým zastáváním čistě politického úřadu prezidenta republiky?

Domnívám se, že i KDU-ČSL má ve svém středu šikovné politiky, ať už jej jimi předseda Pavel Bělobrádek nebo třeba svérázný Jiří Čunek, kteří reprezentují každý svým způsobem určitý politický program daný svým politickým zázemím a odpovídající politickou ideologii a dovedli by tímto programem dát prezidentské funkci politický smysl, jak se o to snažili meziváleční předchůdci nebo po sametové revoluci Václav Havel.

Aby prezidentská funkce vůbec měla nějakou cenu, musí mít obsah, náplň a program a to jí může dát pouze politik s politickou a ideologickou základnou, kterou reprezentuje a jejíž myšlenky bude ve funkci prosazovat.

Současná všeobecná podpora bývalého předsedy AV ČR, aniž o ni žádal, mně připadá jako rezignace některých politických subjektů na vnímání prezidentské funkce jako významné součásti politického systému v ČR. Pak ale je opravdu nejlepší raději tuto funkci zrušit a ušetřené zdroje použít třeba na podporu vědy nebo důchodů.

Budu tedy dále čekat na vyzyvatele současného prezidenta Miloše Zemana a budu se těšit, že nebude-li to KDU-ČSL, pak se najde jiná politická strana, která bude schopna vygenerovat politicky silného a šíře přijatelného kandidáta (třeba jakým byl dlouholetý vynikající politik Karel Schwarzenberg v minulých volbách), který nebude pouze zárukou nedělání ostudy, ale který bude schopen také představit vlastní politický program a bude mít sílu a schopnosti ho v prezidentské funkci realizovat.

Politiku by měli dělat politici, vědci nechť zůstanou u vědy. Jak říkávali naši prarodiče, ševče, drž se raději svého kopyta.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mašek (ANO): Dvojí metr na utajované informace

11:17 Mašek (ANO): Dvojí metr na utajované informace

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k nakládání BIS s utajovanými informacemi