Se zájmem jsem si přečetl volební program ČSSD. Vypadá to nádherně a nebýt dávnějších i nedávnějších zkušeností s uskutečňováním podobných vizí, srdce by se mi zatetelilo nadějným očekáváním ráje na zemi.

Ty dávnější zkušenosti představují socialistický program labouristické vlády v 70. letech minulého století ve Velké Británii. Všeobecný úpadek a rozvrat společnosti, který jeho naplňování provázel, zastavila až na první pohled nepopulární, leč na druhý pohled nezbytná opatření konzervativní vlády Margaret Thatcherové. Británie se ze socialistického rozdávání a všeobecné chudoby vzpamatovávala deset let. A rozvrat společnosti, doprovázený masovými stávkami a nefungujícími službami a infrastrukturou, by už jistě žádný britský občan nechtěl znovu zažít. Možná i odtud plyne nedůvěra starších občanů k členství v Evropské unii a některým jejím programům a postojům.

Nedávnější zkušenost představuje Řecko. Socialistické rozdávání neexistujících zdrojů přivedlo zemí až téměř ke státnímu bankrotu. Nebýt zájmu Evropské unie na udržení země v měnové unii a miliardových transferů do řecké ekonomiky, asi by běžný občan se znehodnocenými celoživotními úsporami socialistickým vládám pěkně poděkoval. Česká republika stojí mimo Eurozónu, takže žádná euroinjekce by se v našem případě konat nemusela. Šrámy způsobené vyprázdněnými bankovními konty a horentním růstem cen nemovitostí bychom se museli vylízat sami.