Na jednu stranu to přináší zkušenosti a nadhled, na stranu druhou se člověk stává konzervativnějším, protože se mnohé naše postoje formovaly v dobách, kdy všechno bylo tak trochu jiné. Tak například rozchod či dokonce rozvod manželství… Na rozdíl od svých rodičů či ještě spíše prarodičů jej naše generace sice nechápe jako tragickou a stigmatizující událost, ale zároveň ani „bohémsky“ jako pohodovou, běžnou součást života. Kdybych měla přitom shrnout svůj přístup k rozvodu jednou větou, řekla bych „hlavní je neztratit glanc“.
Že mi nerozumíte? Nedivím se – slovo glanc se nám začíná ze slovníku povážlivě vytrácet. Je to do češtiny jedním slovem nepřeložitelný termín z dob C. a K. monarchie, který do sebe zahrnuje vše, co dělá gentlemana gentlemanem a dámu dámou.
Neztratit glanc při rozvodovém řízení třeba znamená neprat špinavé prádlo na veřejnosti, nepoužívat děti jako rukojmí a po klidném a rozumném majetkovém vyrovnání se rozejít jako přátelé. Mnohdy je to těžké, ale oba hlavní aktéři nesmí ani na vteřinu zapomenout na to, že nejsou na světě sami. A že jejich dětem způsobí i „pohodový“ rozvod občas docela vážné trauma na duši.
Divíte se, proč o takto osobním tématu píšu? Je to prosté. V horních patrech naší politiky totiž názorně předvádějí, jak vypadá nejen naprostá ztráta „glancu“, ale i elementární lidské slušnosti.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz