Výsledek referenda má svoje pozitiva. Jsme první významná strana v zemi, která k němu měla navzdory zesměšňování odvahu. To se cení. Jde o výsledek referenda, kde se mohla vyjádřit celá členská základna. Tedy o výsledek nejdemokratičtějšího způsobu rozhodování. Pro mne je velikým plusem, že referendum řeklo kvótám ANO přes fakt, že členská základna ani zdaleka není z hlediska pohlaví 50 na 50, ale muži mají jasnou převahu.

Zároveň jsme si vběhli do slušně nachystané pasti – v posledních parlamentních volbách byl poměr žen na kandidátkách ČSSD v krajích mezi 13 a 31 procenty, k hranici 40 procent je tedy dost daleko. V Poslanecké sněmovně máme 43 poslanců a 7 poslankyň, ženy tedy tvoří 14 procent poslaneckého klubu.

Nemůže mne překvapit, že reakce na výsledek referenda – zvláště ze strany vedení krajů – nebyly zrovna nadšené. Někteří kolegové se vyjadřují, že až dojde na lámání chleba a kvóty budou vtělovány do Stanov ČSSD, budou hlasovat proti. Takže máme zaděláno na mnoho měsíců diskusí a třenic. Narozdíl od jiných přestřelek uvnitř strany se ale na tyhle docela těším. Protože i „cesta může být cíl“ a samotný střet zastánců kvót, odpůrců kvót a těch, kteří „nad nimi nejásají“, ale vidí v nich otevření velkého problému, je velmi potřebný.