Demokracie je diskuse. Stěžujeme si na takřka absolutní nezájem občanů-voličů o věci veřejné. Na klesající počty voličů, kteří jsou ještě ochotní jít k urnám, a na nezájem občanů účastnit se veřejných zasedání zastupitelstev.  Kašlou na politiku, a kašlou na ni právem.

Občan volič rezignuje mimo jiné i proto, že i když zvolí preferenčními hlasy zastupitele, které zná a mají jeho důvěru, stejně si partajní klaky a partičky nakonec dělají co oni uznají za vhodné.

Typickým příkladem jsou například relativně nedávné události v Karlovarském kraji. Hejtman, pod hrozbou odvolání z funkce a vyloučení ze strany nakonec za své funkce rezignoval. Záminkou byl pokrytecký nátlak na vzdání se mandátu poslance PČR,  z důvodu kumulace funkcí. Pokrytecký proto, že „přátelé straníci“ sami přemluvili dotyčného hejtmana  ke kandidatuře do parlamentu,  přestože už kandidovat nechtěl.

Dobře si spočítali, že žádný z nich neměl tolik morálního kreditu a schopností na to, aby se do parlamentu dostal, a tiše doufali, že ho pak  „přesvědčí“  aby místo přepustil člověku, který by jinak asi neměl šanci. Kalkulace vyšla, dokonce natolik, že získali díky reputaci dotyčného lídra mandáty dva. Jen s tím podvodem na voliče jim to nevyšlo, protože dotyčný hejtman odmítl  zklamat  důvěru, kterou má dlouhodobě ve svém obvodu velmi vysokou a z pozice poslance neodstoupil.  Takže to „odskákala“   krajská koalice, která bez vážných problémů fungovala šest let. Bylo potřeba uspokojit neukojené a nekritické mocenské ambice lidí, kteří jsou sice obecně nepřijatelní pro svou „kontroverzní“  pověst. Ale jsou ochotni se spojit s kýmkoliv, třeba i s politickým nepřítelem,  jen aby dosáhli potřebných vlivných pozic.