Jiří Pehe ve svém článku „Zbytečný Zemanův výpad“ v Právu dne 7. dubna 2015 při komentáři sporu mezi prezidentem ČR Zemanem a velvyslancem USA Schapiro mimo jiné uvádí, že „americký velvyslanec nejspíš nemluvil za sebe, což diplomati málokdy dělají, ale prezentoval názor své vlády“. Na rozdíl od něj předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček ve stejném čísle komentuje: „Velvyslanec Schapiro pouze sdělil svůj názor na celou situaci“.
Určitě má jeden z nich pravdu. Ale abych pravdu řekl, ani jedna varianta mne nenechává klidným. Pokud má pravdu pan Hamáček, tak je pro mne neuvěřitelné, že velvyslanec mediálně prezentuje své osobní názory a předseda PS v tom nevidí vybočení se zavedeného diplomatického protokolu. Jsem přesvědčen, že pokud by si něco podobného dovolil velvyslanec ČR v USA, tak už tu máme nótu Ministerstva zahraničních věcí USA vládě ČR a velvyslanec má sbalené kufry. Pokud má pravdu pan Pehe, a dnešní podpora velvyslance z USA tomu nasvědčuje, pak neplatí jeho slovo „nejspíš“ a já mám ještě větší obavy, než v prvním případě. Zůstaneme ještě pořád suverénním státem, když nám vlády jiných států budou hodnotit, která cesta prezidenta je prekérní a která ne? A zůstane jen u prezidenta, nebo budou následovat poslanci, senátoři, vláda, hejtmani atd.? A co naše zahraniční politika? Budeme se zase jezdit ptát, co můžeme a co už ne? Jen místo do Moskvy do Washingtonu?
Nemám rád, když se z komára dělá velbloud
Je pravda, že když jako dlouholetý čtenář Práva vidím komentář, který napsal Jiří Pehe, či Lukáš Jelínek, je mi jasné, že následují zaujaté a někdy až zaslepené myšlenky. Buď je cupován prezident Zeman, nebo ministr financí Babiš. Ne, nemám potřebu ani jednoho obhajovat, jen mi vadí, když pan Pehe uvede, „prezidentův výpad mu na domácí scéně vynese jen podporu komunistů a nacionalistů“. Chci ho ujistit, že nejsem ani jedno, ani druhé. Jen prostě nemám rád, když se z komára dělá velbloud. Ano, cesta prezidenta Zemana do Moskvy mohla proběhnout bez většího humbuku, ale ten humbuk kolem toho rozpoutali právě takoví politologové, jako je pan Pehe. Nakonec už jsme to nedávno zažili, když z běžného přesunu jedné jednotky americké armády udělali málem přesun několika divizí NATO.
Jsem opravdu zvědav, jak oba uvedení politologové budou komentovat probíhající oslavy jednotek SS v Lotyšsku či personálně stoupají hvězdu šéfa Pravého sektoru na Ukrajině. Ale to se asi ani jim, ani Nezávislým novinám Právu nehodí do krámu.
A jednu opravdu dobře míněnou radu na závěr. Pánové, smiřte se už konečně s tím, že váš kandidát na prezidenta prostě a jednoduše prohrál.
Miroslav Břeň, předseda MO SPO Slaný
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: SPO
