Již řadu let před listopadem 1989 se vytvářely vazby mezi domácími politicky aktivními činiteli sociálně demokratické orientace. V rámci Charty 77 se utvořila skupina tzv. nezávislých socialistů (Pavel Bergman, Jaroslav Mezník, Jiří Müller) pod vedením Rudolfa Battěka, která se přihlásila k programovým zásadám Socialistické internacionály a udržovala rovněž kontakty s exilovou sociální demokracií.

Počátkem roku 1989 začala vyvíjet činnost Společnost pro studium demokratického socialismu, a to přesto, že její registrace nebyla před 17. listopadem oficiálně povolena. Jejími předsedy byli Břetislav Nedbálek a Stanislav Pošusta. Na půdě Společnosti působil i Slavomír Klaban, který inicioval v průběhu roku 1989 přípravu vzniku sociálně demokratické strany. Postupně se mu dařilo oživovat kontakty s bývalými členy strany a získávat je pro budoucí spolupráci. Orientaci vstřícnou k sociálně demokratickým myšlenkám přijala i skupina Obroda, založená v únoru 1989, v níž jako členové převažovali bývalí reformní komunisté z let 1968 – 1969.

Přípravy obnovy československé sociální demokracie probíhaly v Praze na dvou místech. Jedna skupina členů se soustředila kolem Slavomíra Klabana a druhá kolem Rudolfa Battěka. Slavomír Klaban jménem přípravného výboru, společně s Břetislavem Nedbálkem a Vladislavem Všetečkou, vydal dne 19. listopadu 1989 (tj. ve stejný den, kdy vzniklo Občanské fórum) prohlášení, v němž se mj. uvádělo: „…Domníváme se, že socialismus, pokud není usilováním o nejdokonalejší demokracii, demokracii sociální, není socialismem. Vědomi si všestranné hluboké stagnace, v jaké se naše společnost nachází, rozhodli jsme se spolupůsobit k jejímu řešení. Nevidíme jiné východisko, než obnovit činnost sociálně demokratické strany, která od samého počátku svého vzniku byla stranou dělnickou a stranou nejširších lidových vrstev. Proto chceme navázat na tuto tradici…“. Jiří Horák, díky své tehdejší funkci generálního tajemníka Rady svobodného Československa, zajistil uveřejnění této výzvy ve Svobodné Evropě a současně Radomír Luža v Hlasu Ameriky.

V prvních popřevratových dnech úřadovala Klabanova skupina v bytě Břetislava Nedbálka v Praze na Národní třídě, kde se denně vystřídaly stovky návštěvníků, z nichž většina se hlásila za nové členy strany. Dne 19. prosince se tento de facto první „ústřední sekretariát“ sociální demokracie přesunul do pronajatých prostor objektu č. p. 43 na Václavském náměstí. S týdenní frekvencí se tam za předsednictví Slavomíra Klabana scházel přípravný výbor, vytvářely pracovní orgány strany a dojížděli tam funkcionáři z jednotlivých krajů.