Životní a existenční minimum se nezvyšovalo ostudně dlouhých 7 let. A to i přes to, že ekonomice se daří. Jaká je ale realita pro běžné lidi? Senioři žijí místo důstojného stáří na stará kolena v chudobě. Rodiny s dětmi nemají ani na školní obědy. Tisíce lidí končí v dluhové pasti a v rukou exekutorů. Tak to opravdu má vypadat, když se státu ekonomicky daří?

Obě minima jsou přitom pro desítky tisíc lidí naprosto zásadní. Navýšení se snaží už od svého nástupu do funkce prosadit naše ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na tom, že se životní a existenční minimum musí už konečně zvýšit, se shodnou dokonce už i některé opoziční strany. Ministryně financí ale považuje zvyšování za zcela zbytečné.