Navzdory tomu, že scénka je letitá, tak i dnes si v ní dokážeme najít podtextové sdělení o nedorozumění a záměru dvojsmyslného výkladu, stejně jako u informací plynoucích od vedení našeho státu směrem k nám.

Ministerstvo financí předložilo vládě koncem srpna návrh státního rozpočtu pro rok 2019. Na tomto rozpočtu je na první pohled patrné, kým byl tvořen a zda pro jeho tvůrce  je podstatný prospěch státu, nebo prospěch vládnoucí garnitury. Možná nyní namítnete, jaký je rozdíl mezi prospěchem státu a prospěchem vlády? Obojí by se přeci mělo shodovat, ale opak je nyní pravdou. Rozumný rozpočet ve prospěch státu a nás všech by v době, kdy se zatím ještě nalézáme v období hospodářské konjunktury, měl být s přebytkem. Proč?

V současném období zažíváme ekonomický boom, máme nízkou nezaměstnanost, dobré hospodářské výsledky, vyšší výběry daní a z toho plynoucí vyšší příjem financí do státního rozpočtu. Tímto nadbytkem bychom nyní měli snižovat zadlužení, které jsme schodkovými rozpočty vytvořili v dobách, kdy se nám až tolik nedařilo, buď vinou špatných rozhodnutí předchozích vlád, nebo vlivem minulých hospodářských neúspěchů. Mohli bychom si také tvořit rezervu pro další období hospodářské recese, kterou podle našich předních euroskeptických ekonomů, jakými jsou Šichtařová, Pikora nebo Rejnuš, můžeme v brzké době velmi pravděpodobně očekávat. Tyto varianty můžeme považovat za rozumné a odpovědné, nejen vůči nám samým, ale hlavně také vůči našim dětem, kterým bychom neměli přenechávat své dluhy.

Budoucí rozpočet, představený naší vládou, toto bohužel nepreferuje. Vláda jím hodlá každého z nás ještě více zadlužit. V příštím roce o dalších 3.800 korun. Plánovaný schodek ve výši 40 miliard vláda odůvodnila hlavně zvyšováním životní úrovně seniorů a růstem platů ve státní správě. A zde se dobíráme k podstatě problému. Schodek nebude použitý k budování infrastruktury státu, nebude použitý k investicím, které by nám mohly v budoucnu zajistit vyšší zisk. Tento schodek bude projeden, a to bohužel přesně ve smyslu výše uvedené scénky, kdy výprava na severní pól pomýšlela na snědení tažných psů, které ani neměla. Psů, které nahradil Frištenský.