Paní ministryně má samozřejmě právo na to, podat demisi. Co se však různí, jsou důvody a názory na to, proč tomu tak bylo. V posledních dnech to totiž opravdu v médiích vypadá, jako v pohádkách tisíce a jedné noci. Každý večer jiný příběh, jiný kousek skládanky.

V určitých kruzích se dlouhodobě hovořilo o tom, že půda pod Helenou Válkovou není zrovna stabilní. Nejcitelněji se tyto spekulace objevily na podzim, v souvislosti se zákonem o státním zastupitelství, kdy se v českém sdělovacím prostoru rozhořela doslova válka mezi státními zástupci a ministryní spravedlnosti.

Protože jsem chtěl této situaci zabránit, pozval jsem na seminář do Poslanecké sněmovny obě dvě strany sporu ke kulatému stolu. Semináře se zúčastnily všechny důležité osobnosti českého „justičního nebe“. Například ministryně spravedlnosti Helena Válková, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan, vrchní státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Přišla i bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD). Tehdy jsem byl opravdu rád, že seminář splnil svůj účel a situace okolo paní ministryně se uklidnila.

Následně přišlo období mediálních šumů, které se odehrávaly mezi vedením ANO a Helenou Válkovou. Do těchto spletitostí se jejich aktéři začaly více a více zaplétat a hnutí ANO se dokonce snažilo veřejnost přesvědčit o tom, že Válková od začátku věděla, že je do funkce jmenována pouze na jeden rok. To by však znamenalo, že toto hnutí záměrně uvedlo rezort spravedlnosti do nejistoty a nestability.