Nad nebezpečím, které se na nás doslova valí nejenom z Islámského státu, ale i dalších států, nesmíme zavírat oči. Uprchlíci pro nás znamenají nejenom kulturní, ale hlavně zdravotní a bezpečnostní riziko. Utečenci sebou přináší svou kulturu, zvyky, náboženství a nejsou zrovna tolerantní ke křesťanské a evropské tradici. Ve státech, kam uprchlíci směřují, se také začínají objevovat nemoci, které se tam dříve nevyskytovaly, nebo byly považovány za vymizelé, vyléčené.

K tomu všemu se však musí přičíst to největší riziko, riziko bezpečnosti. Už dávno sami bojovníci Islámského státu konstatovali, že mezi imigranty mají své zástupce. To ostatně potvrdil i Europol, který jasně a důrazně varuje před extremisty, kteří mají evropské pasy a volně se pohybují mezi členskými státy. Na seznamu má nyní Europol kolem 6 tisíc lidí, kteří mohou být napojeni na radikální skupiny včetně Islámského státu. U 1500 lidí ze seznamu se toto podezření již potvrdilo.

Naše vláda ale tento problém fatálně podceňuje. Všude po Evropě se přijímá protiteroristická legislativa. Svět se mění a zákony se musí měnit s ním. K dispozici máme například analýzy od docenta Gřivny z Katedry trestního práva Univerzity Karlovy, který popisuje mezery v české legislativě. Nyní právě předkládáme zákaz vojenské služby u Islámského státu. Dnešní paragrafy totiž zakazují službu v armádách cizích států. Protože Islámský stát ale není mezinárodně uznávaným státem, chceme docílit takové úpravy, která by se na Islámský stát vždy vztahovala.