MF financí tvrdí, že s tímto systémem vybere o 12,5mld. více. 5,5mld na DPH, 2mld na dani z příjmu právnických osob a 5mld na dani z příjmů fyzických osob. Na straně nákladů státu je proklamováno 370mil na zavedení, 170mil na roční správu IT systému, dalších 70mld ročně na kontrolní složku a konečně 60mil na PR a callcentrum. Náklady pro samotné živnostníky prakticky nijak seriózně vyčísleny nebyly. MF je odhaduje na 5tis na hardware, cenu softwaru nezná a pravděpodobně si jí určí, jak bude chtít. Už vůbec je bizarní, že stát software vytvoří a pak si ho nechá zaplatit od živnostníků. Nicméně operátoři si už mnou ruce, protože jejich odhady tržeb spojených se zavedením systému činí zhruba 120mil měsíčně. Ano, tuto čásku zaplatí samozřejmě dotčení živnostníci (Jde o náklad cca 400 Kč měsíčně pro subjekt. Počítáno s tím, že takovýto nový tarif si bude muset pořídit zhruba polovina z 600tis dotčených subjektů).

Jak MF došlo k číslům, které samo vydalo se pravděpodobně nikdy nedozvíme a již teď je naprosto jisté, že jsou velmi optimistické, ba řekl bych zavádějící až lživé.

Na straně nákladů se prakticky všichni IT odborníci, kteří problém analyzovali, shodují, že takovýto systém není možné za takové náklady ani vytvořit, ani provozovat a obě složky budou ve skutečnosti mnohonásobně vyšší. I laikovi musí být jasné, po zkušenostech s projekty výrazně menšího rozsahu a výrazně menší technické náročnosti, jako třeba slavná Opencard, či registr vozidel, že to tak musí dopadnout.

Na straně příjmů je optimismus MF snad ještě větší. Jak se ukázalo na příkladu tolik obdivovaného Chorvatska, po zavedení tohoto systému příjmy na daních dokonce klesly. Některé firmy prokázaly příjmy a potažmo daně opravdu vyšší, velké procento firem však zaniklo a daňový výnos z nich nebyl žádný. Naopak se dá očekávat, že lidé ze zaniknuvších firem začali čerpat nějakou složku sociálního zabezpečení. Ze statistiky samozřejmě není jasné, kolik z nich při odvodech daní opravdu podvádělo a kolik z nich zničily finanční, časové i lidsky-pracovní náklady spojené se zavedením a provozováním EET.

V lepším případě se dá tedy očekávat, že nula od nuly pojde a stát tím nezíská ani korunu, v tom horším se stane to, že výdaje státu budou vyšší než příjmy, ať už v podobě přímých nákladů za zřízení, nebo nepřímých, v podobě větší nezaměstnanosti a vším, co s tím souvisí.