Denně jsme svědky nových zpráv o dalších přílivech uprchlíků k evropským hranicím nebo zpráv o neřešitelných sociálních problémech v přímořských oblastech Itálie nebo Řecka, kam tito lidé připlouvají. A hranice těchto problémů se posouvá dále do vnitrozemí. Je nutné tomuto zabránit. Kvóty na jejich povinné přijímání členskými zeměmi už ve světle těchto událostí působí téměř jako výsměch. Řešením není rozmělňovat uprchlíky po Evropě, jediným možným řešením je v Evropě nepřijímat! Tato varianta vyznívá nehumánně, ale je potřeba si uvědomit několik důležitých souvislostí.

Nejzásadnější skutečností je, že se jedná o uprchlíky ilegální. Každá země má nastavené azylové právo a proces přijímání imigrantů má svá pravidla. Není možné tuto skutečnost ignorovat. Evropa nemá povinnost uprchlíky na své území pouštět a pokud existuje právní norma, která tento fakt zpochybňuje, je potřeba ji okamžitě změnit. Není jiné řešení, než učinit pro uprchlíky Evropu nedostupnou a neatraktivní. Pokud není překážka, přes kterou by se do Evropy dostali, jejich přílivy se budou neustále zvětšovat.

Základní povinností každého státu a to i v právní rovině, je povinnost chránit bezpečí a právo na klidný a důstojný život svých obyvatel. Skutečností posledních událostí je, že přijímáním uprchlíků na evropská území tuto svoji povinnost jednotlivé státy bezprecedentně porušují. Stále je prioritou státu ochraňovat životy svých občanů a politici mají v první řadě zastupovat jejich zájmy. Znovu kladu důraz na příklad z australského modelu.