17. listopad, paradoxní datum našich dějin. Toho dne se v roce 1939 i v roce 1989 odehrály tragické události, které fyzicky i psychicky poznamenaly konkrétní lidské osudy, ovšem jejich společenské důsledky byly rozdílné.

V roce 1939 byl 17. listopad dalším krokem k totalitě, v roce 1989 naopak významným nakročením ke svobodě. Obě tyto dějinné události pro nás musí zůstat živé a vést nás k úctě k vydobyté svobodě, národní svébytnosti, ale i jednotě.

Jsem z generace, která pamatuje pouze jedno z těchto dat. Byla jsem tehdy na střední škole, od mala jsem díky rodinnému zázemí dobře věděla, že vyrůstám v podmínkách, které nedávají příležitost svobodnému vyjádření názorů, nemocní mocní nám diktovali čemu smíme věřit (straně a vládě ano, v Boha ne), překrucovala se historie - hrdinové se zavírali do kriminálů a padouši se usmívali z rudých nástěnek a tribun. Stále si tu dobu pamatuji velmi živě, stejně jako uvolnění atmosféry, které po 17. listopadu 1989 přišlo.