Děkuji, pane místopředsedo. Já vystupuji s přednostním právem, samozřejmě za ODS, protože ODS je strana, kterou tady zastupuji, ale stanovisko občanských demokratů potom přednese pan místopředseda občanských demokratů Martin Kupka. Jenom abychom si toto ujasnili.

Vážený pane místopředsedo, mrzí mě, že se tady musím ještě před tím, než začnu hovořit o nouzovém stavu, vrátit k tomu, co tady zaznělo z úst místopředsedy Poslanecké sněmovny pana Filipa. Zmiňoval tady nějaký příběh z roku 2001, kdy on šel vysvětlovat před Ústavní soud nějaký postup, který v roce 2001 proběhl v Poslanecké sněmovně. Já vyzývám vaším prostřednictvím pana Filipa, aby se omluvil občanským demokratům, protože je zcela bezprecedentním způsobem nařkl, že nějak tady manipulovali, revokovali usnesení. Není to pravda. Já jsem si dohledala tu kauzu, dohledala jsem si nález Ústavního soudu. Jedná se o nález Ústavního soudu pod číslem 476 a dohledala jsem si i hlasování. Pan Filip ani nebyl přítomen v sále, když tato revokace, a pozor, z úst pana Bohuslava Sobotky, nikoli od členů ODS, tady byla navržena. Takže vyzývám pana místopředsedu Filipa, aby se omluvil občanským demokratům a aby tak učinil na mikrofon.

Pro vás, kolegyně a kolegové, abychom se do budoucna vyvarovali toho, že budeme říkat - a můžeme vznášet námitku a nemůžeme vznášet námitku, já vám z toho nálezu Ústavního soudu přečtu tu podstatnou část a prosím, abyste si možná to steno z toho, co vám teď přečtu, každý vzal, dal si do šuplíčku v Poslanecké sněmovně, tak abychom se tady už nikdy příště nemuseli dohadovat, co je lege artis a co není. Je to takto popsáno v článku IV nálezu Ústavního soudu:

Postup v zákonodárném procesu upravený zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákon č. 90/1995 Sb., není sice vybudován na zásadě neomylnosti zákonodárců, nicméně z různých teoreticky možných variant mechanismů opakovaného hlasování a důvodů pro ně současně platný zákon určuje podmínky pro ně tak, že vyhrazuje každému poslanci právo, aby při hlasování nebo bezprostředně po něm, tedy poté, co předsedající schůze předepsaným způsobem vyhlásil výsledek hlasování a ohlásil, že návrh byl přijat - je to ten § 76 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb. - vznesl námitku buď proti průběhu hlasování nebo proti jeho výsledku, de facto odst. 5.

A jen tehdy, je-li takto uplatněná námitka plénem Poslanecké sněmovny přijata, lze bez revokace předchozího hlasování hlasování opakovat nikoli však se k návrhu zákona novým projednáním vrátit. Nález Ústavního soudu pokračuje další větou. Opakované hlasování, lhostejno, zda o pozměňovacím návrhu nebo usnesení, jímž se s návrhem zákona vyslovuje souhlas jako s celkem, je tak limitováno dvěma podmínkami; totiž bezprostředně vznesenou námitkou poslance a kladným rozhodnutím Poslanecké sněmovny o ní, a nad to pro jejich povahu lze je vztáhnout toliko k vadám, omylům při vlastním hlasovacím aktu, tedy v podstatě k technice hlasování nebo ke zjištění jeho výsledku, nikoli však k meritu projednávaného návrhu věcné nesprávnosti. K jejich odstranění jsou totiž ústavně určeny jiné mechanismy. Článek 47 odst. 2, článek 47 odst. 1 a 3, článek 50 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.