Korunu tomuto iracionálnímu rozhořčení nasadil europoslanec Štětina, dogmatický bojovník proti všemu ruskému, který prohlásil: „Jet v květnu do Moskvy na pozvání diktátora je urážkou ruských, ukrajinských, čečenských, gruzínských a jiných vojáků, kteří položili životy v boji proti nacismu.“ To, co řekl pan Štětina, je absolutní nehoráznost. Pojďme si připomenout základní historická fakta: sovětská vojska, stejně jako britská, francouzská, kanadská a mnohá další během druhé světové války bojovala za svobodný svět, včetně Československo. Miliony ruských vojáků položily životy za naši dnešní svobodu a v květnu 1945 osvobodily Německem okupované Československo. To je historická realita. Tečka. Bez ohledu na to, co si kdo o současné Ruské federaci myslí. A nemůže na ní nic změnit jakýkoli jedovatý výrok pana Štětiny. Jsem znechucen tím, jak prvoplánově jsou někteří lidé schopni využívat památku válečných hrdinů k antiruským hysteriím, které jsou dnes módní. Zvlášť když jejich vlastní příběhy jsou o tolik zbabělejší než ty válečných hrdinů. Zasloužil se snad europoslanec Štětina, který tak hlasitě vystupuje proti prezidentově cestě do Moskvy, o porážku nacismu, aby měl nějaký nárok ji kritizovat? Nemyslím si. Naopak, když Štětina v roce 1965 vstupoval do KSČ, velkým odpůrcem Sovětského svazu nebyl. Asi si dokonce tenkrát i myslel, že Sovětský svaz Československu na konci války pomohl, a dnes bude prezidenta kritizovat za účast na pietním aktu? Stydím se, že v Evropském parlamentu zasedá za Českou republiku tak bezcharakterní člověk. Letos od osvobození od nacismu uběhne 70 let a oslaví to celá Evropa. Je naprosto přirozené, že prezident České republiky, jejíž převážnou část osvobozovali ruští vojáci, oslaví významné výročí s jejich potomky. Je naprosto přirozené, že právě v Rusku se prezident České republiky pokloní hrdinům, kteří v této válce bojovali, padli a někteří z nich stále ještě žijí. Je naprosto přirozené oslavit konec nejstrašnější války s naším tehdejším spojencem. Naopak urážkou by bylo ho neoslavit a pozvání odmítnout, jak pánové Štětina a další nabádají. Ještě z jednoho důvodu je zvlášť zásadní si nahlas připomenout vítězství spojenců proti nacismu, a tím jsou momentálně sílící fašizující tendence v Evropě, z nichž nejděsivější ukázkou byl před několika dny nacionalistický pochod s pochodněmi v Kyjevě uctívající Stepana Banderu. I kvůli takovým projevům je odkaz hrdinů druhé světové války, kteří se stejným druhem zla před 70 lety bojovali, a které uctí prezident v Moskvě, stále tak aktuální a je potřeba na něj pamatovat.