Červíček (ODS): Nechceme, aby jedinou obranou byla pouze obrana holýma rukama

18.06.2021 19:33

Projev na 104. schůzi Poslanecké sněmovny 18. června 2021 k senátnímu návrh ústavního zákona, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.

Červíček (ODS): Nechceme, aby jedinou obranou byla pouze obrana holýma rukama
Foto: ODS
Popisek: Martin Červíček

Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, dovolte mi, abych vám v krátkosti nastínil předmět projednávané návrhu zákona. Předkládaný návrh zavádí explicitní právo na obranu života coby jednoho ze základních právem chráněných statků, přičemž rovněž jednoznačně stanovuje, že může jít o obranu ozbrojenou. Rovněž se explicitně vyzdvihuje institut pomoci v obraně. Tedy situace, kdy není obráncem bráněn přímo jeho život, ale život jiného člověka. Právní úpravu nakládání se zbraněmi, které lze k sebeobraně použít, návrh přenechává běžnému zákonu.

Předmětem návrhu změny Listiny základních práv a svobod je vložení jediné věty do článku 6 odst. 4, která zní: Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.

Jedná se o zakotvení práva bránit životy se zbraní jako základního lidského práva. A o posílení tohoto práva v hierarchii práv na úroveň nejvyšší. Úroveň ústavní. Tak jako v minulosti byla zakotvená práva upravená prostým zákonem, toto právo nikdo nezpochybňoval a přesto zákonodárce vědom si významu takového práva, takové právo povýšil na právo ústavní. Namátkou uveďme např. právo shromažďovací nebo právo nebýt podroben nuceným pracím apod.

Smyslem novely listiny je pro futuro zachovat právo bránit sebe nebo jiného člověka za jednoznačných podmínek daných trestním právem. Tedy i se zbraní v ruce. Je to tedy garance zákonodárce, že ponechá občanům po předpokládané nebo možné regulaci alespoň nějakou možnost se efektivně bránit. Pokud mluvíme o předpokládané nebo možné regulaci, mám na mysli nijak neskrývané tendence faktickému zákazu nošení při sobě čehokoli, co by mohlo být použito jako zbraň. Senátní návrh tak reaguje na situaci, kdy v některých státech Evropské unie došlo k faktickému zákazu nošení jakýchkoli věcí nutné obraně použitelných jako zbraň. A tedy k takovému omezení, že není reálné mít zbraň v okamžiku ohrožení života u sebe.

Nechceme, aby jedinou možností, jak se bránit, byla obrana pouze holýma rukama. Odzbrojení spořádaných obyvatel s legálně vlastněnými zbraněmi má zamezit straně zločinu takové zbraně mít. Problém je ovšem v tom, že se zločinci nikdy nikoho na nic nebudou ptát a takové zbraně mohou mít. Prostě si je pořídí nelegálně. Tedy represivní možnosti tohoto práva potom zcela selhávají. A oslabí v konečném efektu toho, koho mají bránit, tzn. spořádané občany.

Častý argument proti novele při jednání v Senátu byl, že novelizované změně Listiny základních práv a svobod posílí právo vlastnit střelnou zbraň. Prosím, to je samozřejmě nesmysl. A při použití všech dostupných výkladových metod k takovému závěru z textu novely prostě dojít nelze. O střelné zbrani novela nehovoří a není to jejím smyslem. Naopak ponechává na úrovni běžných zákonů zákonodárci možnost regulace jednotlivých druhů zbraní, a to i věcí, které zbraněmi být mohou. Jiným argumentem tvářícím se jako výklad Ústavy, je tvrzení, že novela umožní nebo snad povzbudí k zakládání domobran a bojůvek. Není to pravda. Novela nijak nemění vymezení nutné obrany nebo krajní nouze. Pokud v mantinelech nutné obrany a krajní nouze někdo použije zbraň k odvrácení přímo hrozícího nebo trvajícího útoku resp. nebezpečí, na zákonem chráněný zájem nebo na určité subjektivní právo, má na to právo. Jen intenzita jeho zásahu nesmí být nepřiměřená, hrozící újmě. Takto se smíme chovat kdokoliv. Novela nic v tomto směru nemění. Pravdivý není ani argument odpůrců, že směrem k evropskému právu je tato úprava bezvýznamná. Souhlasit lze pouze s tezí, že nemůže mít dopad na současnou zbraňovou směrnici. Ale může zcela jistě působit do budoucna. Střet sekundárního práva Evropské unie s ústavním právem členského státu je otázkou, která dosud nebyla vyřešena. Nejenom náš, ale např. i německý ústavní soud se vyslovil ve smyslu, že si vyhrazuje právo v jistých případech neaplikovat automaticky právo Evropské unie. Bude-li v kolizi s ústavním právem nebo Ústavou chráněnými základními lidskými právy.

Přijetí této úpravy tak může být pro futuro zásadní a může posílit argumentační pozici České republiky v případě příjímání jiných směrnic. Děkuji vám za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Klement (KDU-ČSL): Celý Senát byl PROTI, stavební zákon přesto podepsal prezident

10:42 Klement (KDU-ČSL): Celý Senát byl PROTI, stavební zákon přesto podepsal prezident

Stavební zákon přinese více nepříjemností než pozitiv. Má nastat centralizace stavebních úřadů.