Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vám v krátkosti nastínil předmět projednávaného senátního návrhu zákona, kterým se mění Listina základních práv a svobod, jež byl postoupen z Poslanecké sněmovny, my jsme jej v minulém volebním období už jednou projednávali a schválili. S ohledem na tu podrobnou diskusi, která tomu předcházela, si dovolím pouze v krátkosti nastínit ty nejdůležitější skutečnosti.

Předkládaný návrh zavádí explicitní právo na obranu života coby jednoho ze základních právem chráněných statků, přičemž rovněž jednoznačně stanovuje, že může jít i o obranu ozbrojenou.

Rovněž se explicitně vyzdvihuje instituce pomoci obraně. Tedy situace, kdy není obráncem bráněn přímo jeho život, ale život jiného člověka. Právní úpravu nakládání se zbraněmi, které lze k sebeobraně použít, tento návrh přenechává běžnému zákonu. Dovolte mi zkonstatovat, že předmětem návrhu na změny Listiny základních práv a svobod je vložení jediné věty do článku 6, odstavec 4, která zní: „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“

Jedná se tedy o zakotvení práva bránit život i se zbraní jako základního lidského práva a o posílení tohoto práva v hierarchii práv na úroveň nejvyšší. Úroveň ústavní změnou Listiny základních práv a svobod. Tak jako v minulosti byla zakotvená práva upravena prostým zákonem, toto právo nikdo nezpochybňoval. A přesto zákonodárce, vědom si významu takového práva, nakonec povýšil takové právo na právo ústavní. Namátkou uveďme třeba právo shromažďovací.

Smyslem novely Listiny základních práv a svobod je pro futuro zachovat právo bránit sebe nebo jiného člověka za jednoznačných podmínek daných trestním právem. Tedy i se zbraní v ruce. Je to tedy garance zákonodárce, že ponechá občanům po předpokládané možné regulaci alespoň nějakou možnost se efektivně bránit. Zakotvení práva bránit i se zbraní v Listině základních práv a svobod má nejenom symbolický charakter, ale může sloužit i jako pojistka do budoucna, když jakékoli omezení takového práva zákonem někdy v budoucnosti by nakonec podléhalo ústavně komfortnímu přezkumu, zda je v souladu s příslušným článkem Listiny, tudíž v rámci ústavního pořádku.