Ženská příjmení bez -ová: jste pro nebo proti?

Přiznám se, že byly časy, kdy jsem -ová být nechtěla. Hlavně při pobytech v zahraničí mě nebavilo pořád dokola vysvětlovat, že ačkoliv nejsem CERVICEK, tak pán s tímhle příjmením, s nímž se chystám sdílet pokoj, je můj manžel...
Dnes jsem si ale zcela jistá, že bych si v případě možnosti volby vybrala nepřechýlenou formu - jako Monika Červíčková si přece jen připadám víc žensky než jako Červíček.