Parlamentní Stálá komise pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství je odborným orgánem sněmovny, zřízeným jen a pouze ke kontrole činnosti Vojenského zpravodajství – tedy nikoliv ke kontrole Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany či jiné služby, či jiného resortu.

Je plně v kompetenci předsedy komise určit, kdy se komise sejde, a navrhnout čím se bude zabývat a koho na své jednání pozve či nepozve. Pokud by vůbec kdy komise uvažovala o návrhu pozvat v tomto kontextu jinou osobu, než osoby, které mají přímou souvislost s kompetencemi Vojenského zpravodajství, pak by pak bylo zcela logické přizvat pouze přímého nadřízeného ředitele Vojenského zpravodajství, tedy ministra obrany, nikoliv ministra vnitra. V tomto smyslu tedy není přítomnost ministra vnitra podmínkou nutnou.

A jen pro úplnost – v žádném případě nelze tuto stálou komisi považovat za obdobu vyšetřovací komise. 

Pokud se ministr vnitra rozhodne své podezření na možné zneužití Vojenského zpravodajství k neoprávněnému sledování jeho osoby řešit prostřednictvím médií (?!), na což má zcela jistě, ostatně jako kterýkoliv občan, právo (nicméně to dává jistý obrázek o kompetentnosti ve vztahu se základními parametry bezpečnostní problematiky) a zcela vědomě nevyužije možnosti (mimo jiné) oslovit naší kontrolní parlamentní komisi, pak musí počítat s tím, že jím definovaná podezření (obvinění) – mediální výstupy budou tím, s čím bude komise pracovat, nic jiného k dispozici nemáme. V tomto kontextu je s podivem, že jsem do dnešního dne, přes jeho vyžádání, neobdržel od pana Chovance jakýkoliv písemný podklad o jeho podezřeních (obviněních). Celý tento do jisté míry svérázný postup zvolil pan Chovanec vědomě a s rozvahou. K tomuto závěru mne vede skutečnost, že ačkoliv měl informace o aktivitě příslušníka vojenského zpravodajství k dispozici ihned, tedy bezprostředně po zjištění jeho aktivit (což sám potvrdil), a tyto informace měl k dispozici více než týden a teprve nyní s nimi seznámil média. Přirozeně se nabízí otázka, proč pan ministr Chovanec zcela ignoroval přirozený, logický a věcně správný postup a své mediální výstupy navíc zvolil těsně před sjezdem ČSSD. Náhoda?

Neodpustím si připomenout, že mnoho „náhod“ se odehrálo i v případě reorganizace ÚOOZ.