Evropské národy mají několik možností do budoucnosti.

Podle mého máme k dispozici jen dvě základní:

1) Evropské národy najdou společnou řeč jako svobodné, suverénní národy, které navzájem nejen respektují, ale i všemožně podporují svou různorodost, specifika ekonomik, svých kultury, právních systémů, historie, tradic a zkušeností....jako skutečně rovní s rovnými, bez doslova zprivatizované mocensko-politické byrokracie...DOBROVOLNĚ!

Taková Evropa bude znovu onou Evropou, která vytvořila hodnoty západního, demokratického civilizačního okruhu, Evropou, která byla hnacím motorem společenské i technologické evoluce.

Jen taková Evropa pak může hrát svou doposud nezastupitelnou roli v globálním prostředí a může být férovým soupeřem (v tom dobrém slovy smyslu) nově se formujícím velmocenským subjektům, může být oním uskupením moderujícím snížení existující eskalace napětí, další etapu odzbrojování, podporující partnerství mezi "Západem" a "Východem" a samozřejmě významně přispívat k řešení i těch globálních problematik, které nejsou dílem našeho živočišného druhu, ale jsou projevem moci přírody.