Nejsem výjimkou, momentálně zdobí mé zápěstí hned několik náramků z dílny naší pětileté dcery. Jako matka jsem byla spokojená, že si dítě oblíbilo tvůrčí hračku, používá fantazii, rozvíjí motoriku. Rozhodně lepší, než kdyby trávila stejné hodiny ozařovaná světlem televizní obrazovky nebo monitoru počítače, říkala jsem si... Radost trvala přesně do začátku září, kdy se na stránkách novin objevily první články o závadnosti těchto veselých náramků.

Jak raketově rostla obliba gumiček, stoupala jejich atraktivita také pro byznys. Příležitost rychle zavětřili výrobci řekněme s nižším morálním kreditem, pro něž hazard se zdravím spotřebitele  není nepřekročitelným limitem. A tak byl evropský trh – Česko nevyjímaje, brzy zaplaven padělky a levnými napodobeninami originální značky.

U některých z padělků testy objevily mnohonásobně (až 500krát) překročené limity obsažených toxických ftalátů. Jedná se přitom o náramky, které nosí zejména děti, a to i velmi malé. Právě ty si s takovou parádou rády hrají, strkají ji do pusy, žvýkají. I větší děti nosí náramky mnoho dní, ale i několik měsíců. Všechny tyto faktory zvyšují množství absorbovaných nebezpečných látek. Argument úředních autorit (v tomto případě zejména České obchodní inspekce), že se na našem trhu zatím tyto zdravotně závadné výrobky neobjevily, mě neuklidní. Pokud už se jednou dostaly na evropský trh, pak je pohyb těchto výrobků do dalších států EU jen velmi těžko kontrolovatelný a pokud se k nám skutečně ještě nedostaly, může to být jen otázkou času.