Chmela (Trikolóra): Veřejná zakázka, jež zastavila dalšího ministra dopravy

23.01.2020 7:32

Článek se zabývá zadáním veřejné zakázky na provozovatele "E-shopu" elektronických dálničních známek, primárně z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek.

Chmela (Trikolóra): Veřejná zakázka, jež zastavila dalšího ministra dopravy
Foto: Trikolóra
Popisek: Trikolóra

V minulých dnech politické vody rozvířila kauza exministra dopravy, respektive Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), jenž zadal veřejnou zakázku na provozovatele „E-shopu“ a mobilní aplikace pro elektronické dálniční známky společnosti Asseco Central Europe v hodnotě neuvěřitelných 401 mil. Kč bez DPH. Dle odborníků na problematiku je zakázka 10x předražená. Slovy klasika: „No, neberte to, když je to tak výhodné!“ Trikolóra je k tomuto postupu SFDI logicky velmi kritická, což se projevilo i tím, že naši poslanci jako jedni z mála žádali odvolání členů dozorčí rady SFDI, jelikož tento orgán nedokázal splnit svoji základní úlohu, kterou je zabránění rozkutálení peněz. Kauza má několik rovin (rovina ekonomická, politická a právní), přičemž níže zkusím stručně nastínit hlavně rovinu právní ve vztahu k předmětné zákonné úpravě.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „zákon“), v § 29 a násl. stanovuje okruh určitých výjimek umožňující zadavateli nepostupovat podle tohoto zákona. Jednou z těchto výjimek je situace, že by zadáním veřejné zakázky došlo k vyzrazení utajované informace. Z vyjádření SFDI je patrné, že právě touto výjimkou obhajuje kontroverzní zadání zakázky. Tato argumentace je však dle mého soudu velmi slabá a v případném správním řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) neobstojí. Úřad totiž u výjimek ze zákona aplikuje tzv. restriktivní výklad, tzn. že Úřad výjimky sezná jen ve velmi omezeném okruhu případů. Nejedná se tak o všechny případy, kterých by se to mohlo zdánlivě týkat. Ba naopak, jedná se případy, u kterých je aplikace výjimky postavena najisto. V tomto smyslu SFDI výrazně nehraje do karet fakt, že zákon explicitně podmiňuje uplatnění výjimky předpokladem, že dodavatel nedokáže zajistit ochranu důvěrné povahy informací. V daném případě to však dodavatel jistě zajistit mohl (například opatřením, kterým by k daným informacím měly přístup jen osoby s potřebnou prověrkou).

Shrnuto a podrženo, postup SFDI shledávám „velmi diskutabilním“ a jako takový si zaslouží důkladné přezkoumání stran kompetentních orgánů. Stát se také musí zasadit o to, aby byla předmětná smlouva ukončena. Jsme relativně bohatá zemička, ale ne zase tak bohatá, abychom si mohli dovolit zadávat veřejné zakázky za cenu 10x dražší, než je cena obvyklá.

P. s. V sekci politického nebe určené pro exministry dopravy asi začíná být pomaličku těsno.

(převzato z Profilu)

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: První desítka kandidátů do nadcházejících eurovoleb

23:08 DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: První desítka kandidátů do nadcházejících eurovoleb

Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT představila první desítku svých kandidátů do eurovole…