Piráti si ovšem (záměrně či z nepozornosti) nevšimli, že na straně 45 je v části „Použitá literatura a zdroje informací“ pod bodem číslo 8. uveden odkaz http://history.czechian.net/index2.html, jenž vede právě k textu, jenž je citován v úvodu mé práce. Jejich závěr obviňující mne z plagiátorství je tedy nepravdivý. Pokud mají kousek cti ve své pirátské duši, měli by se omluvit.

Nečekám to od nich. Už proto, jakým neseriózním a skandalizačním způsobem svůj zbytečný a hloupý útok pojali. I kdyby totiž měli pravdu a odkaz tam chyběl (jakože nechybí), těžko kvůli tomu lze seriózně zpochybnit několik desítek stran textu a označit celou práci za plagiátorské dílo, jak z kontextu jejich útoku fakticky vyplývá. Tuto práci jsem psal sám, za pomoci několika knížek a internetu, a všechny zdroje jsem se tam snažil poctivě uvést. Z dnešního pohledu to určitě není dílko ideální, nároky na formální stránku jsou dnes už sjednocené a pevně stanovené. Nicméně v té době šlo o práci, která - jak obsahově tak formálně - všechny náležitosti splnila.

A ještě jedna poznámka závěrem. Když začala tzv. plzeňská právnická aféra, moje práce se z univerzitní knihovny podivně ztratila. Až když jsem byl schopen doložit její elektronickou verzi, včetně posudků od expertů prokazujících okolnosti jejího vzniku, zničehonic se v knihovně opět objevila. Záhada, že? Pro mne výhoda! Na tento typ útoků jsem se fakticky i mentálně stihl včas připravit. Hloupé pirátské nájezdy mne nerozhází.

Milan Chovanec
ministr vnitra