Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Já se omlouvám panu ministrovi Pelikánovi, ale opravdu jsem se hlásil dřív než on. A myslím si, že zčásti nebo z velké většiny budu říkat to, co on možná také bude říkat, takže mě pak může doplnit. Já bych chtěl reagovat na ten návrh kolegy Feriho a dalších, který se týká toho, že se zruší funkce přísedících u soudu v těch pracovně právních věcech. Já bych se chtěl přiznat k jedné věci. Já mám z celého právního řádu a z celého právního systému nejradši právo pracovní. Mně vždycky přišlo, že to je právo, se kterým se člověk v reálném životě, mimo práva občanského samozřejmě, potýká nejvíce. Většina z nás chodí a naši příbuzní chodí, nebo chodili, nebo budou chodit do zaměstnání, které je regulováno pracovním právem.

Samozřejmě v rámci pracovněprávních vztahů dochází k různým sporům, ať už to máte neplatnost výpovědi z pracovního poměru či nějaká žaloba, která se týká např. nevyplacení mzdy - těch sporů je hodně. A smysl tenkrát toho, proč jsou ti přísedící v tom řízení o pracovněprávních sporech ustaveni do rozhodování těchto sporů, je přece velmi jednoduchý. Je tady potřeba, aby byl zakotven ten laický prvek, který u těch jiných věcí zakotven být nemusí. A já si myslím, že je velmi dobře, že je tam institut toho laického prvku.