Máme zde opět velký den pro tuto ctěnou Sněmovnu, máme opět na stole v uvozovkách hlasování o registru smluv. Já jsem se na tento den velmi těšil, protože tento zákon už mám na starosti nějaký skoro rok a tři čtvrtě, možná déle. Musím se po pravdě přiznat, že už bych ho chtěl mít, řeknu to trošku pejorativně, ale je to tak, z krku.

Já jsem za svoji v uvozovkách poslaneckou kariéru zpravodajoval spoustu zákonů od občanského zákoníku po exekuční řád, po zákoník práce a služební zákon a mám i tu čest, nebo možná smůlu, že jsem zpravodajem i této pro někoho zásadní normy, normy, která má nějakých jedenáct, dvanáct paragrafů a v zásadě se nedotkne života člověka ani z desetiny takovým způsobem, jako se jí dotýkají mnou zmiňované předchozí zákony. To znamená občanský zákoník, zákon o exekucích atd. se života běžného člověka dotknou tisíckrát výš než nějaký registr smluv. Nicméně ani jeden z předchozích zákonů, které jsem zmiňoval, nebyl spojen s takovou mediální masáží a očekáváním, jako je tento zákon.