Zeman tímto navazuje na prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který v roce 1925 uctil památku Jana Husa k výročí 510 let od jeho upálení. Tehdy byl vyvěšen u příležitosti uznání dne Husovy smrti státním svátkem.
To vyvolalo poprask v Československu i v zahraničí. Z Prahy ještě téže noci na protest odjel papežský nuncius a diplomatická roztržka se Svatým stolcem se řešila mnoho let. Vatikánu totiž vadily oslavy Jana Husa, kterého vnímala katolická církev jako kacíře.....
Vatikán dával najevo svojí bezmeznou nenávist vůči Čechům od dob, kdy husité halasně požadovali dalekosáhlou reformu církve. Jan Hus byl upálen za „kacířské myšlenky“ a český národ byl opět dlouhá staletí pevně spojen s papežstvím. Toto odvěké nepřátelství Vatikánu vůči Čechům se projevilo i na tom, že Vatikán pomohl rozbít Československo roku 1938.
Edvard Beneš se na sklonku První světové války snažil urovnat a zároveň navázat nové vztahy s Vatikánem. Nové diplomatické styky byly obnoveny po světové válce. Československá republika, která byla mladá, silná a plně demokratická, chtěla navázat srdečné vztahy s Vatikánem. Katolická církev toto volání nevyslyšela. Místo toho, aby s Československem navázala srdečné diplomatické vztahy, začala mladičké Československé republice diktovat jeden požadavek za druhým. Katolická církev začala útočit na češství a národní hrdost skrzeva své nesplnitelné a ponižující požadavky. Například roku 1925 začala Československá republika připravovat národní oslavu, českého hrdiny, Jana Husa. Vatikán požadoval zrušit tyto oslavy, protože i nadále byl Jan Hus pro katolicismus nepřítelem. Vatikán tyto oslavy bral jako urážku Vatikánu.
Když československá vláda nevyslyšela jeho požadavkům, Vatikán přikázal českým a potažmo i slovenským katolíkům zahájit protestní kampaň. Čeští a slovenští katolící uposlechli rozkaz, vydaný Vatikánem. Katolické tisky psaly články proti československé vládě a proti českému hrdinovi Husovi. Tato kampaň, vedená proti československé vládě Vatikánem, záhy získala na důležitosti jak politické, tak i celospolečenské. Naštěstí Vatikán prohrál. Československá vláda navzdory Vatikánu uskutečnila oslavy Jana Husa. Vatikán tuto porážku neuznal a nařídil papežskému nunciovi v Praze, aby opustil československé hlavní město. Stalo se tak roku 1925. Téhož roku byly přerušeny diplomatické vztahy mezi Československem a Vatikánem.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV