Na Zemědělském výboru Evropského parlamentu jsme hlasovali o návrhu nařízení, které by v případě schválení, dalo Evropské komisi diktátorské pravomoci k prosazení Zeleného údělu. V návrhu nařízení s názvem Stanovení rámce pro dosažení klimatické neutrality a změnu nařízení (EU) 2018/1999 - přezdívaného „Evropský klimatický zákon“ Komise chce, aby se Evropský parlament a Rada ministrů v její prospěch vzdali práva rozhodovat o unijní legislativě. Podle návrhu Komise by u věcí, týkajících se Zeleného údělu, neměly zákazy a příkazy uvalované na občany, firmy a členské státy podléhat souhlasu členských států v Radě a poslanců europarlamentu, ale Komise by je měla právo stanovit vlastním prováděcím nařízením.

Po přečtení návrhu klimatického zákona jsem měl pocit, jakoby z odněkud z hrobu vylezl a tento text napsal vedoucí kanceláře vůdce Velkoněmecké říše Martin Bormann (na obrázku vedle Hitlera). Návrh ideově kopíruje Zmocňovací zákon (Ermächtigungsgesetz), který po požáru Říšského sněmu a pozatýkání poloviny poslanců přinutil Aldolf Hitler odhlasovat ty zbývající neuvězněné. Zmocňovací zákon mu dal pravomoc měnit formou nařízení říšského kancléře bez souhlasu parlamentu zákony - včetně Ústavy.

I klimatický zákon je vlastně nepřímou novelou Smlouvy o EU a o fungování EU, která stanoví, že zákonodárná moc náleží spoluzákonodárcům - jimiž jsou Evropský parlament a Rada ministrů. Přesení zákonodárné pravomoci na Komisi jakožto výkonnou moc je v naprostém rozporu se zásadami demokratického právního státu. Taková změna v dělbě moci by podle práva měla mohla být provedena pouze formou změny Smlouvy o o EU a o fungování EU, která však podléhá ratifikaci národními parlamenty nebo v referendech. Nelze ji měnit prostým nařízením, stejně jako v národním státě nelze Ústavu měnit běžným zákonem.