Já vám děkuji, pane předsedající.

Já se pokusím ve svém krátkém vyjádření, vystoupení vrátit možná k meritu věci, proč jsme se tady dnes sešli. Možná jenom na úvod komentář, že na to - a to budu možná navazovat i na to, co tady zaznívá - jak jsme na začátku volebního období, tak musím říct, že je poměrně překvapivé, ten postup, který je zvolen, to znamená, ačkoliv máme řádný program schůze, tak již nyní se koalice obává, že by řádný program schůze nebyl splněn, a něco, co bylo, tuším, čtrnáctým bodem? - možná se pletu - je vlastně poměrně rychle vyčleněno - nyní hovořím o jednacím řádu - do mimořádné schůze. Příliš to nesvědčí o důvěře aktuální vládní koalice o fungování Sněmovny. Nicméně k jednacímu řádu.

A já začnu jedním komentářem. Já se domnívám, že tato změna není, není nyní potřeba. Tato změna totiž reaguje - a celá diskuse, která vznikla v minulém období - nereaguje na chování nás jakožto aktuální opozice, ale reaguje na vychýlení, ke kterému zde došlo především ze strany aktuální vládní koalice. Všichni si vzpomeneme na ty titulky, všichni si vzpomeneme, jak jsme tady seděli dlouhé noci a smáli jsme se, jestli bude překonán Castrův rekord; všichni si vzpomeneme na penamové košíky, které zde ležely u pultíku Poslanecké sněmovny; všichni si vzpomeneme na čtení diplomových prací, které trvalo nekonečně - to bylo to, co zde vyvolávalo nejenom noční jednání, které zde bylo kritizováno, ale to je také to, co vyvolávalo celou tu veřejnou diskusi o tom, zda je normální, aby takto fungovala Poslanecká sněmovna.

Možná jenom jednoduchá čísla. Zatímco v běžných, předcházejících volebních obdobích hodiny, které byly stráveny diskusí před otevřením programu, tak jich průměrně bylo okolo 170. V minulém volebním období před otevřením bodu, před otevřením programu jsme strávili 614 hodin. To je to, co zde vyvolalo pnutí, to je to, co zde vyvolalo i některé reakce Ústavního soudu - ale prosím, to není reakce na naše jednání. Proto říkám, že jednací řád není potřeba.