Pro všechny rozpočty připravené koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL od roku 2015 platilo, že byly zarámovány konjunkturním vzestupem ekonomického výkonu ČR. Od listopadu 2013 do dubna 2017 na ekonomiku také proexportně působil intervenční kurs české koruny a tempo HDP u nás bylo po celé období nad průměrem EU. Tento růst české ekonomiky (kdy jsme se postupně vrátili na úroveň předkrizového roku 2008) usnadnil snižovat rozpočtové deficity z období propadu ekonomiky v letech 2009-2013.

Účinek na efektivnější řízení finančních toků v celém tomto období mělo spuštění projektu integrovaného informačního systému Státní pokladna, realizovaného v letech 2009-2013. V letech 2015 a 2016 na veřejné finance působilo také dočerpání evropských zdrojů za období 2007-2014. Současně ale platilo také koaliční moratorium na změnu základních daňových sazeb, které blokovalo výraznější změnu na příjmové straně státního rozpočtu.

V konečném návrhu rozpočtu na rok 2018 se oproti květnu upravil objem příjmů a výdajů, především proto že došlo k aktualizaci makroekonomické prognózy. Ministerstvo financí na jaře pracovalo s predikcí na příští rok 2,5% HDP. V červenci ji upravilo na 2,9% a srpnová prognóza ČNB dokonce uvádí 3,2% HDP. To umožnilo zvýši objem odhadovaných rozpočtových příjmů z původních 1292 miliard korun na 1313 miliard (schválený rozpočet na rok 2017 činí 1247 miliard). O stejných 21 miliard korun byly navýšeny i rozpočtové výdaje.