Dolejš (KSČM): Problémy ekonomiky Ruské federace

05.12.2014 16:15 | Zprávy

Jestli dnes Rusko po letech opět oprašuje své přirozené velmocenské ambice, nepotřebuje čelit hrozbě státního bankrotu, ale rozvíjet výkonnost své ekonomiky. To však právě není zcela bez problémů.

Dolejš (KSČM): Problémy ekonomiky Ruské federace
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místropředseda KSČM Jiří Dolejš

Putinovské Rusko má ambici vzkřísit velmocenské ambice své země. Což je k rozměru tohoto státu pochopitelné stejně jako to, že ostatní velmocenská centra to žárlivě sledují. Základem velmocenského postavení je vojenský sektor, ale především silná ekonomika. Uvědomme si, že RF vydává na armádu a zbrojení 20% svého rozpočtu (pro srovnání ČR dává na obranu jen 3,5% svého eráru). Na takové výdaje musí mít nemalé finanční přebytky.

Z Ruska však nyní nepřichází signály o přebytkovém hospodaření. A nejde zdaleka o dopady přijatých hospodářských sankcí v rámci obchodní války v důsledku sporu o Ukrajinu (které jsou objektivně dvojsečné). Tady mají negativní dopad některé specielně cílené sankce, ale celkově makroekonomický vliv není velký. Jde o jiné problémy ruské ekonomiky.

V poslední době především viditelně slábne ruský rubl (v posledních měsících o 38%). Jestli rubl po rozpadu SSSR a vzniku RF se pohyboval kolem 5 rublů za US dolar a před deseti lety už dosáhl 25 rublů za US dolar. Doslova padat začal rubl v světové finanční krizi v roce 2009 a počátkem prosince 2014 klesl na 54 rublů za US dolar. Rusko nyní označuje plovoucí kurs své měny za hrozbu pro finanční stabilitu země.

Centrální banka RF je podle nového zákona podřízena národním zájmům, ale výhružky její ředitelky Elvíry Nabiulliny vůči spekulantům. se míjejí účinkem. Vůči poklesu měny intervenují opakovaně Banka svoji rozhodující úrokovou sazbu zvýšila již na 9,5%. Rostou i úroky ze zahraněních půjček. Pokles měny by měl alespoň mít proexportní účinek, ten ale není schopen řešit problém s poklesem světových cen za ropu (o 33%).

Rusko potřebuje vyvážet své surovinové bohatství, aby mohlo nejen zbrojit, ale i modernizovat svou ekonomiku. Vývoz energie nemá jen ekonomický, ale i geopolitický význam, což lze dokumentovat na postojích zejm. Maďarska a nově zřejmě i Bulharska, tedy členských zemí EU silně závislých na dodávkách ruského plynu a ropy. Spor mezi evropským plynovodem Nabucco a ruským South Stream má proto další dějství v jednání RF s Tureckem o transanatolskou variantu. Dostavba jižní větve dodávek do Evropy se v každém případě odsouvá.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: KSČM

Migranti

Tvrdíte, že žádné migranty přijímat nechcete. Týká se to i uprchlíků z Ukrajiny? A co uděláte s těmi, co už tu jsou, a že jich není málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Schillerová (ANO): S Evropskou unií půjdeme do přímého střetu. Slibuju

22:14 Schillerová (ANO): S Evropskou unií půjdeme do přímého střetu. Slibuju

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k emisním povolenkám pro domácnosti a dopravu.