Letos v létě vláda ČR slíbila, že bude valorizovat nejen minimální mzdy, ale i životní minimum, které nebylo upravováno od 1.1. 2012. Přes nízkou průměrnou inflaci životní náklady těch nejchudších nestály. Voliči tedy tato slova uvítali jako potřebné sociální opatření. Na tuto valorizaci už byly v návrhu státního rozpočtu na rok 2015 dokonce vytvořeny prostředky. Proto poněkud překvapila informace, že bude i nadále sociální minimum (které slouží i k propočtu vyplácení sociálních dávek) zmrazené. Copak už neplatí co jsme nedávno mohli slyšet v předvolební kampani, že pro chudého člověka je každý stovka dobrá?

Podle slov ministryně práce důvodem tohoto rozhodnutí bylo motivovat lidi k práci a ne k životu na sociálních dávkách. Po zvýšení minimální mzdy by se totiž zvýšením sociálních dávek opět snížil rozdíl mezi sociálními a pracovní mi příjmy. Skutečnost potvrzuje, že přijetí nízko hodnocené a často nejisté práce místo pobírání nárokových dávek může vést dlouhodobě k poklesu reálných příjmů celých rodin. Je s podivem, že někteří na levici jakoby už přejímali argumentaci, že na chudý lid (a ještě by mohlo xenofobně dodat na cizince) musí být přísnost

Pravicová opozice (Miroslav Kalousek) toto rozhodnutí vlády vítá s tím, že připomíná nízkou míru inflace a riziko zneužívání sociálních dávek. Levicová opozice (v tomto případě šlo o můj komentář) to chápe jako zklamání pro voliče, kteří už se těšili, že sociální systém bude byť nepatrně, tak přeci jen štědřejší. KSČM byla za podstatnější valorizaci jak minimální mzdy tak o sociálních dávek. On i po zvýšení od ledna 2015 bude minimální čistý pracovní příjem pod hranicí příjmové chudoby (EU definuje jako 60% mediánu, OECD jako 50% meidánu). Pozitivně motivační má být pracovní příjem, sociální škrty motivovat mohou jen v negativním smyslu.