Vážená paní předsedkyně, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych si dovolila zařadit dnes jako první bod návrh bodu Řešení bytové krize. Já si myslím, že nejsem jediná, komu píšou zoufalé rodiny o pomoc. Ta skutečnost je skutečně neuvěřitelná. Máme mladé lidi, kteří si postavili před několika lety malé rodinné domky na venkově. Byli jsme rádi, že skutečně se i ten venkov zalidňuje, že ti lidé tam bydlí.

Já bych vám ráda teď přiblížila jeden příběh, který určitě mnozí z vás máte také ve svých poslaneckých mailech. Jde o mladou rodinu, otec 35 let, žena 31 let na mateřské dovolené s ročním dítětem. Před zhruba pěti lety nebo šesti lety si vzali hypotéku na tři a půl milionů korun na výstavbu rodinného domku na venkově. Skončila jim pětiletá fixace úroku u hypotéky a hypotéka se jim měsíčně navýšila o devět tisíc korun na 21 600. Energie; přišly nové zálohy na plyn a elektřinu, v součtu na osm a půl tisíce korun. Rodina má čistý příjem 30 000 korun. Samozřejmě volají o pomoc, říkají, co mají dělat, že jsou samozřejmě připraveni třeba i bydlení prodat, aby se mohli třeba nastěhovat do nějakého bytu, ale ty byty nejsou. Nejsou byty na trhu, nestaví se. Proč se nestaví? No, samozřejmě v dnešní době jsou obrovsky vysoké ceny stavebních materiálů. Nemáme vlastně nový stavební zákon, povolovací procesy trvají opravdu neúměrně dlouho. Mluvila jsem naposledy i se stavaři ve velkých městech a říkají, že ta situace už je dále neúnosná, že skutečně byť by byty na rozestavěnost měli připravené, tak je nemají povolené. Zároveň ale přiznávají, že teď trošičku ten útlum je i právě díky vysokým energiím, díky vysokým nákladům na stavební materiály.

Já se také ptám, co vlastně, jak pomůžeme těmto mladým lidem, protože tato rodina, o které mluvím, tak samozřejmě mohli požádat o mimořádnou okamžitou pomoc, ale oni požádat nemohou, protože vlastní rodinný dům. Oni nemohou požádat ani o příspěvek na bydlení v nějaké adekvátní výši, protože hypotéka se prostě nezapočítává do výdajů té domácnosti. A je potřeba, aby se skutečně těmto lidem pomohlo. Nebo, jak jsme tady, skutečně budeme přihlížet tomu, že tito mladí lidé skončí na ulici? S těmi dětmi? Protože já jsem se tedy doptala ještě toho pána, jestli třeba rodiče by nepomohli. Oni říkají: no, rodiče bydlí v 1+kk. Tam se prostě nevejdeme. Ta situace je skutečně neúměrná.