Dobré dopoledne, dámy a pánové.

Pokusím se být velice stručný a pokusím se vás seznámit s nějakým mým názorem na předkládaný návrh zákona. Všichni víme, že transponuje evropskou směrnici a upravuje pravidla na trhu se spotřebitelskými úvěry. To je jasné. Důležité je, že v tomto případě Česká republika je v určité časové nouzi, protože k té implementaci by mělo dojít do 20. listopadu tohoto roku. To si myslím, že je podstatné mít na paměti vždycky, když se budeme věnovat tomuto návrhu, této novele.

Rád bych na tomto místě ocenil to, že už proběhly dílčí debaty na podvýborech, které ze své činnosti a ze své logiky se tomuto tématu věnují, a to jak na podvýboru pro ochranu spotřebitele, tak na podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví, finanční trhy a další finanční záležitosti. Myslím si, že to je velice cenné. A když v té debatě budeme pokračovat a budeme poctivě odpovídat na ty otázky a určité nejasnosti, které s tím návrhem jsou spojeny, tak aspoň za mě mám za to, že můžeme najít shodu a třeba se pokusit i ten termín, který je nám tou směrnicí dán, splnit.

Za mě jsou dvě oblasti, které jsou v této věci hodné naší pozornosti a které já považuji za, řekl bych, nejvíce politické v nějakém promítnutí toho, jak nějaké věci můžeme hodnotit. Na jednom místě je to ten cenový strop. Do určité míry je to vždycky nějaká arbitrární úvaha, jaké má být to číslo. Takže já nemám problém s tím návrhem tak, jak je teďka předložen. Ale mám za to, že to je jedno z témat, které může být součástí těch dalších diskusí.

Mgr. Karel Dvořák

• STAN
• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Ale vedle tohoto poměrně zjevného bodu bych chtěl upozornit i na jedno ustanovení, nad kterým si lámu hlavu a které podle mého názoru vybočuje a zaslouží si podrobnější debatu ještě před dalším čtením. Tím ustanovením je ustanovení § 87 odst. 1, které upravuje následky chybného posouzení úvěruschopnosti. Je to téma, o kterém jsme hovořili i na obou podvýborech, které jsem zmiňoval. Omlouvám se tedy kolegům, kteří se této debaty účastnili, že znovu uslyší z mých úst stejné otázky.

Mám totiž za to, že ta navrhovaná změna oslabuje pravidlo, které v českém právu funguje už zhruba 15 let. Dosud platilo, že pokud poskytovatel úvěruschopnost neposoudil řádně, nese za to zásadní důsledky včetně neplatnosti smlouvy. Právě tato sankce vytvářela reálný tlak na odpovědné úvěrování. Nově ale návrh přichází s tím, že pokud byl spotřebitel fakticky schopen úvěr splácet, sankce nenastane, a to i v situaci, kdy poskytovatel úvěruschopnost vůbec nezkoumal. To je posun, který podle mého názoru mění logiku celé úpravy a podle mě by i mohl být v rozporu s judikaturou Soudního dvora. Osobně zároveň chápu argumenty obou stran tady jak pro, tak proti tomuto ustanovení a dopředu avizuji svou nebo naši ochotu o tomto tématu diskutovat.

Ale některé ty otázky bych rád artikuloval už teď. Jaký problém má tato změna řešit? Důvodová zpráva v tomto ohledu zůstává poměrně obecná. Pokud má jít o reakci na napadání smluv pro formální vady ex post, pak by bylo dobré vědět, jak rozsáhlý tento jev skutečně je a zda ospravedlňuje oslabení ochrany spotřebitele. Tedy zajímalo by mě, zda skutečně reagujeme jenom na nějaké anekdoty, nebo na nějaký skutečně významný jev, který poškozuje tu současnou praxi.

Další otázka, kterou kladu a budu ji klást i nadále. Jak návrh reflektuje aktuální judikaturu Nejvyššího soudu? Pokud soud již dnes dovozuje, že ne každé pochybení vede k neplatnosti smlouvy, je otázka, proč je nutné tento přístup dále posilovat zákonem a narušovat tu současnou judikaturní praxi.

Další věc, kterou považuji a tentokrát skutečně za klíčovou, tak jak je ten návrh v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie? Ten výslovně upozornil, že oslabení sankcí může vést k tomu, že poskytovatelé nebudou úvěryschopnost posuzovat systematicky a důsledně. Navrhovaná úprava k tomu podle mého názoru může, a podtrhávám slovo může, vytvářet prostor. Pokud by tomu tak bylo, vystavujeme se nejen riziku infringementu, ale i tomu, že české soudy tuto úpravu nebudou aplikovat.

A konečně, a to mě vlastně trápí, protože často tady mluvíme o kvalitě toho procesu, který vede k přípravě zákonů, které nám končí na našich stolech, a mě by zajímalo a nebylo mi to zatím tedy žádným ze zástupců příslušného ministerstva vysvětleno, proč bylo upuštěno od dřívějšího řešení, které připravovalo Ministerstvo financí, které bylo v tomto ohledu vyváženější a více odpovídalo evropským požadavkům?

Dámy a pánové, já v žádném případě netvrdím, že ta současná úprava je bezchybná, ale jsem přesvědčen o tom, že změna tohoto typu musí být velmi dobře odůvodněna, a to se podle mého názoru zatím nestalo. Já doufám, že se tak stane. Debaty na příslušných výborech a podvýborech se budeme za mě i za mé kolegy z hnutí STAN velice rádi účastnit. Ale prosil bych o to, aby ta debata byla skutečně podrobná a co možná nejpoctivější. Pokud ta debata proběhne a dostaneme přesvědčivé odpovědi, jsem přesvědčený, že má smysl provést tento návrh zákona celým legislativním procesem.

Děkuji za pozornost.

Psali jsme:

Olšáková (STAN): Tohle je dohánění problémů na poslední chvíli

Papajanovský (STAN): Základní sleva na poplatníka bohužel v praxi nefunguje

Rakušan (STAN): Vláda izoluje Česko v mezinárodním prostředí

Dvořák (STAN): Vládní politici, kteří dlouhodobě působí proti naší krásné přírodě