Europoslanec Ransdorf: Čtvrtá říše?

21.08.2015 10:47 | Zprávy

Pilně se na ní pracuje

Europoslanec Ransdorf:  Čtvrtá říše?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miloslav Ransdorf

Já vím, Německo se své imperiální minulosti zřeklo. Spolkovou republiku Německo jako jeden z pilířů demokratického světa ocenil i izraelský prezident. Jenže Německo dnes začíná ohrožovat svou politikou budoucnost Evropské unie. Někteří čtenáři se zasmějí a řeknou: Ransdorfovi přeskočilo, vždyť Německo dává do společné evropské kasy nejvíc. Ano, dává, to je pravda. Jenže Německo zároveň změnilo Evropskou unii v pohodlné odbytiště své produkce, kterou podporuje intervence německého státu i německých bank. Kdyby byla zůstala marka, zdražovala by exporty, euro je zlevňuje. Na společné měně tedy nejvíce vydělalo Německo. A přitlačení Řecka ke dnu a vynucování si škrtů, úsporných opatření a nesmyslných privatizací je jenom pokračováním osvědčené politiky minulých desetiletí- politiky privatizace zisků a znárodňování ztrát. Zhruba 90% takzvané pomoci Řecku končí v rukách soukromých bank, jen asi desetina jde na deklarovaný účel. Němci a další se tak na účet slabších léčí z krize, na jejímž rozpoutání má Řecko jen slaboučký podíl.

Kancléřka Angela Merkel, křesťanská demokratka, těží z toho, co připravil její předchůdce, sociální demokrat Gerhard Schröder. Reformami Hartz IV byla zahájena politika mzdové deflace, aby se ještě více posílila německá konkurenceschopnost. Německo tak má dlouhodobě nejvyšší rozpočtové přebytky z exportérských zemí, dokonce vyšší než Čína. Jenže to jde na účet německých pracujících, kteří začínají bojovat za vyšší tarify, vyhlašují stávkové pohotovosti a stávky. V této neklidné situaci je vítaným fenoménem viditelný zahraniční viník, „líní Řekové“ (ne že by řecký stát neměl klientelistické rysy, ale to má s obyčejnými Řeky málo co do činění), protože odpoutává pozornost od domácích problémů. Joseph Stiglitz i Richard Wolff mají pravdu, že nejde primárně o ekonomiku a o finance. Především jde o moc a o politickou kontrolu, o zisky teprve jejich prostřednictvím. Německé vlády transferovaly do bývalé NDR řádově asi 100 miliard eur ročně, a přesto se na tom vydělávalo. Obrovský byznys to byl hlavně pro soukromé subjekty.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Adéla Šípová byl položen dotaz

Migrační pakt

Mě by spíš zajímalo, jak řeší migrační pakt nebo cokoliv/kdokoliv to, aby se sem nelegální migranti vůbec nedostávali? K čemu je takové poloviční řešení, že je sem necháme přicestovat a pak budeme řešit, jak je vrátit nebo co s nimi? A když ten pakt tak hájíte, vy souhlasíte i s tou povinnou solidar...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Armáda mezi personálním kolapsem a drahými zakázkami

9:15 Vích (SPD): Armáda mezi personálním kolapsem a drahými zakázkami

Bezpečnost státu nestojí na politických proklamacích ani na mediálně atraktivních nákupech, ale před…