Europoslanec Ransdorf: Čtvrtá říše?

21.08.2015 10:47 | Zprávy

Pilně se na ní pracuje

Europoslanec Ransdorf:  Čtvrtá říše?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miloslav Ransdorf

Já vím, Německo se své imperiální minulosti zřeklo. Spolkovou republiku Německo jako jeden z pilířů demokratického světa ocenil i izraelský prezident. Jenže Německo dnes začíná ohrožovat svou politikou budoucnost Evropské unie. Někteří čtenáři se zasmějí a řeknou: Ransdorfovi přeskočilo, vždyť Německo dává do společné evropské kasy nejvíc. Ano, dává, to je pravda. Jenže Německo zároveň změnilo Evropskou unii v pohodlné odbytiště své produkce, kterou podporuje intervence německého státu i německých bank. Kdyby byla zůstala marka, zdražovala by exporty, euro je zlevňuje. Na společné měně tedy nejvíce vydělalo Německo. A přitlačení Řecka ke dnu a vynucování si škrtů, úsporných opatření a nesmyslných privatizací je jenom pokračováním osvědčené politiky minulých desetiletí- politiky privatizace zisků a znárodňování ztrát. Zhruba 90% takzvané pomoci Řecku končí v rukách soukromých bank, jen asi desetina jde na deklarovaný účel. Němci a další se tak na účet slabších léčí z krize, na jejímž rozpoutání má Řecko jen slaboučký podíl.

Kancléřka Angela Merkel, křesťanská demokratka, těží z toho, co připravil její předchůdce, sociální demokrat Gerhard Schröder. Reformami Hartz IV byla zahájena politika mzdové deflace, aby se ještě více posílila německá konkurenceschopnost. Německo tak má dlouhodobě nejvyšší rozpočtové přebytky z exportérských zemí, dokonce vyšší než Čína. Jenže to jde na účet německých pracujících, kteří začínají bojovat za vyšší tarify, vyhlašují stávkové pohotovosti a stávky. V této neklidné situaci je vítaným fenoménem viditelný zahraniční viník, „líní Řekové“ (ne že by řecký stát neměl klientelistické rysy, ale to má s obyčejnými Řeky málo co do činění), protože odpoutává pozornost od domácích problémů. Joseph Stiglitz i Richard Wolff mají pravdu, že nejde primárně o ekonomiku a o finance. Především jde o moc a o politickou kontrolu, o zisky teprve jejich prostřednictvím. Německé vlády transferovaly do bývalé NDR řádově asi 100 miliard eur ročně, a přesto se na tom vydělávalo. Obrovský byznys to byl hlavně pro soukromé subjekty.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Byl byste pro úplné zrušení státního financování ČT a rozhlasu?

Myslím tím zrušení poplatků i příjem peněz z rozpočtu. Já upřímně nevím, protože i když i jiné televize točí své pořady, je fakt, že ČT tvoří třeba řadu dokumentů, pořady pro děti apod., které jiné televize netvoří a byla by škoda, kdyby je netočil nikdo. Nemyslíte? Přijde mi, že ten poplatek není t...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zahradil: Na summitu NATO už nebudou výdaje na obranu hlavním tématem

17:17 Zahradil: Na summitu NATO už nebudou výdaje na obranu hlavním tématem

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k summitu NATO