Farhan (ANO): Snížení peněz na zdravotnictví považuji za nebezpečné

10.03.2022 13:39

Projev na 14. schůzi Poslanecké sněmovny 10. března 2022 k státnímu rozpočtu

Farhan (ANO): Snížení peněz na zdravotnictví považuji za nebezpečné
Foto: archiv K. Farhana
Popisek: Poslanec a člen Výboru pro zdravotnictví Parlamentu ČR, lékař Kamal Farhan

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená vládo,

státní rozpočet na rok 2022, jak ho přepracovala a předkládá vláda Poslanecké sněmovně, má v sobě zakomponovány dvě zásadně znepokojivé zprávy pro české zdravotnictví.

První zpráva je, historicky vůbec poprvé bere peníze systému veřejného zdravotního pojištění od doby jeho vzniku. Je to poprvé od sametové revoluce, kdy vláda bere peníze ze zdravotního pojištění. Technicky samozřejmě k tomu bude ještě třeba změnit další zákon, kterým se sníží výše plateb státu zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce, ale rozhodnutí o sebrání peněz zdravotnictví je dáno politickou linií návrhu zákona o státním rozpočtu.

Druhou špatnou zprávou je, že vláda oslabuje schopnosti a kapacitu státu čelit pandemii škrtáním finančních prostředků v krajských hygienických stanicích. Již dnes je přitom systém veřejného zdravotního pojištění deficitní. A vláda svým postupem zvyšuje deficit zdravotních pojišťoven tím, že snižuje deficit státního rozpočtu a o stejnou částku zvyšuje deficit systému veřejného zdravotního pojištění. Vláda jinými slovy vymítá deficit deficitem a tváří se přitom u toho, že v systému veřejného zdravotního pojištění deficit nevadí, že zdravotní pojišťovny přece mají na svých účtech z minula peněz dost a deficit můžou financovat ze svých rezerv. Letos jsou pohledem Ministerstva financí v pohodě. Utratí se dosavadní rezervy a na konci roku budou na nule, přinejlepším. To není jenom můj názor, to je i názor předkladatelů, kdy v důvodové zprávě uvádějí, že tyto fondy na zdravotních pojišťovnách se budou rovnat nule. Musím říct, že je to poněkud svérázný postup k odpovědnému hospodaření s veřejnými prostředky.

Rezervy a rezervní fondy veřejného zdravotního pojištění přece nejsou určeny k tomu, aby je Ministerstvo financí nenávratně spálilo v situaci, kdy potřebuje vylepšit saldo státní kasy v běžném roce. Rezervní fondy zdravotních pojišťoven jsou zde proto, aby kryly výdaje na zdravotní péči, když dojde k mimořádné nenadálé nepříznivé situaci. V minulosti tomu tak například bylo v době ekonomické recese v roce 2008. Mimořádná situace je rovněž pandemie a dnešní uprchlická vlna z Ukrajiny, u které vláda, ale ani zdravotní pojišťovny doposud neví, jaké nepředvídané náklady českému veřejnému zdravotnictví může přinést.

Ze základních charakteristik je přitom zřejmé, že výdaje na zdravotnictví musí v každém okamžiku mít rostoucí meziroční tendenci, protože je to dáno za prvé demografií, tedy stárnutím populace, kdy stále více lidí se dožívá vyššího věku, kdy potřebují po delší době více zdravotní péče. Další podstatnou charakteristikou je rozvoj technologií, vstup nových léků a nových inovací. Do zdravotnictví přicházejí stále nové léky, nové terapie, zdravotní technologie, které umějí zachraňovat lidské životy a zlepšovat a prodlužovat kvalitu života v míře, o které se nám, ale ani předchozím generacím, vůbec nezdálo.

Anketa

Zvládne Petr Fiala krizi cen energií a pohonných hmot?

hlasovalo: 70725 lidí

Z toho je patrné, že chceme-li poskytovat dostupnou a kvalitní zdravotní péči v rozsahu, na který jsme byli v České republice doposud zvyklí, zmrazit či dokonce snížit objem finančních prostředků ve zdravotnictví, z logiky věci vždy povede k omezení dostupnosti péče.

Jestliže dohodovací řízení na rok 2023 začíná s tím, že pojišťovny do něj půjdou s návrhem nulového navýšení úhrad nemocnicím, praktickým lékařům a ambulantním specialistům při osmiprocentní inflaci, tak jestli si ještě ze školy dobře pamatuji, má-li platit zákon o zachování hmoty, někde ty peníze musí chybět.

Vláda v koaliční dohodě a programovém prohlášení slibovala valorizaci nebo pravidelné zvýšení plateb za státní pojištěnce. Po třech měsících vládnutí přichází se snížením plateb v roce vládnutí o oněch 14 miliard. Podle nedávného vyjádření pana ministra Válka bude ve druhém roce vlády, tedy v roce 2023, platba za státní pojištěnce maximálně na současné úrovni.

Ale uvedl, že jedná s Ministerstvem financí o koridoru 1 850 korun až 1 980 korun za jednoho státního pojištěnce. Takže velmi pravděpodobně vláda do zdravotnictví opět dá méně peněz, než je to v tom v letošním roce a ještě méně to bude v příštím roce. Místo valorizace plateb -

Já jsem se jenom chtěl vyjádřit ke snížení finančních toků do zdravotního pojištění. Osobně považuji snížení těch peněz na zdravotnictví za nepřijatelné, nebezpečné a nebudu podporovat tento rozpočet.

Děkuji.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Seďa (SOCDEM): Tato vláda se na své občany vykašlala a lidem neustále lže

23:08 Seďa (SOCDEM): Tato vláda se na své občany vykašlala a lidem neustále lže

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k navrhovaným změnám v zákoníku práce