Je to rok, co jsem si pořídil elektromobil. Vybral jsem českou Škodu Enyaq. A za 12 měsíců jsem najel přes 40 tisíc km.

První dojmy pamatuju moc dobře. Nejdřív stres z dojezdu. Roky jsem jezdil v autech, kde se s plnou nádrží dalo dojet do Chorvatska k moři a najednou dojezd 400 kilometrů? S takovým jsem se dříve už poohlížel po benzínce... Co bylo naopak od první chvíle fajn, byla rychlá reakce. Jakmile jsem přidal plyn, auto prostě vystřelí - žádné zdržení, žádné podřazení, prostě jede. A to pekelně rychle (kdybych to nekontroloval). Předjíždění je tak o mnoho jednodušší a bezpečnější disciplínou. Komfortní jízda je zaručena. Auto nevibruje, necuká, je tiché. Což, myslím, ocení nejen spolujezdci, ale i sousedé, když se vracím pozdě v noci, nebo naopak odjíždím brzy ráno.

Těch 40 tisíc kilometrů jsem najel s průměrnou rychlostí 69 km/h, spotřebou 20,4 kWh/100 km. Za volantem jsem strávil cca 580 hodin. Což mimochodem znamená, že průměrně bylo auto v pohybu méně než 2 hodiny denně. Nebo taky že 22 hodin denně jen někde zabíralo místo - ano, jsem fanda autonomního řízení a tím i snížení potřeby vlastního auta a počtu aut v ulicích. Autem jsem jezdil pravidelně do Štrasburku, v zimě jsme byli na lyžích v Dolomitech.

Zkušenost s obávaným nabíjením? Mám doma wall-box, nabíjím tak z cca dvou třetin doma, od půlky dubna doteď často skrze přetoky. FVE mám 10 kWp, ne úplně ideálně nasměrovanou, ale ještě na konci srpna zvládne za den vyrobit k 50 kWh, tj. cca 250 km dojezdu. To je moc příjemný pocit. A pro mě pořád na hranici zázraku, že těch pár metrů solárních panelů vyrobí za den energii, která dokáže pohnout 2,5 tunovým autem o 250 km. Energie, která mi do doby instalace panelů jen rozehřívala střechu. Když nabíjím ze sítě, platím průměrně 7 Kč/kWh, tj. náklad kolem 1,4 Kč/km, část domácího nabíjení jde jen z přetoků, tj. pak nabíjím za 0 Kč.