Děkuji. Vážný pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové pod číslem 401 projednáváme sněmovní tisk, který je novelou občanského zákoníku. Klub SPD tento návrh předložil letos v únoru. Bylo k němu vypracováno stanovisko kompatibility s právem EU, které konstatuje, že je kompatibilní. Vláda vydala v březnu stanovisko, které vyjadřuje nesouhlas.

O co v tomto návrhu jde? Jde o úpravu § 1932 občanského zákoníku, který v současném znění říká, že má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Toto je současné znění zákona. V odstavci druhém, a ten je nutné také doplnit, protože se mění, se říká, že určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky. Jinými slovy řečeno, současný návrh zákona dává možnost dlužníku stanovit pořadí splácení toho, že když přichází splátky, jestli se prvotně započítávají na příslušenství, ať už je definováno tím širším vývojem, nebo na jistinu. Návrh, který je před námi, tak to obrací v tom, že říká, že primárně se započítává na jistinu. Až když je splacena jistina, tak se začínají splácet úroky. Ten návrh tedy zní v § 1932 tak, že říká, že má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na jistinu, pak na náklady již určené, poté na úroky z prodlení a nakonec na úroky, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli, to zůstává, a v odst. 2 pak říká, že jistina a náklady již určené se úročí úroky a úroky z prodlení se neúročí. I to je totiž praxe, která se děje, že se úročí i samotné úroky.