Nebo na odmítnutí evropské ústavy v referendech v polovině minulého desetiletí, které zpochybnilo princip stále užší EU rozvíjený v 90. letech. Hlubokou krizí prochází Evropská unie i v současnosti. EU čelí výzvám, mezi něž patří snaha udržet Řecko za každou cenu v eurozóně, nutnost vyrovnat se s obrovskou migrační vlnou a řešit rozhodnutí Velké Británie přehodnotit své postavení v Unii. Dnešní krize je závažnější než ty předešlé, protože se dotýká samotné podstaty integračního procesu: vnitřního trhu a volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu.
Neschopnost Evropské unie je důkazem, že současný stav a způsob evropské integrace je neudržitelný a selhal. Nepodařilo se vytvořit jednotnou politickou unii. Stále jasněji se také ukazuje, že současná EU neodpovídá zájmům členských států tváří v tvář realitě 21. století.
Byrokratická elita
Je zřejmé, že dogma o politické unii coby nevyhnutelné „finalitě“ evropské integrace se nenaplnilo. A ani nemohlo. EU není schopna vytvořit evropskou identitu, postrádá společný veřejný prostor a chybí jí jeden ze základních rysů politického národa: pocit sounáležitosti k určitému společenství a jeho hodnotám, který je mj. podmínkou pro uplatnění solidarity při přerozdělování v rámci moderního státu. Bohužel právě ignorování tohoto stavu je zdrojem špatných řešení, která EU a její byrokratická elita opakovaně navrhuje. „Záchrana“Řecka je jen politickou snahou o zachování ideologie stále hlubší integrace, v níž má mít centrální úlohu měnová unie. Neudržitelné strukturální rozdíly – ekonomické, sociální, ale i kulturní – jsou „překonávány“masivními transfery, které jsou odůvodňovány tzv. evropskou solidaritou, jež ovšem bez evropského politického národa nefunguje.
Migrační vlna ukázala neschopnost Bruselu reagovat na krize a bezpečnostní výzvy. Jediné konkrétní řešení z dílny Evropské komise jsou kvóty na přerozdělování uprchlíků, které jsou nejen nefunkční a nerealizovatelné, ale také nemorální a protiprávní. Nicméně představitelé EU a některých států jejich silové schválení prosazovali právě s odkazem na evropskou solidaritu.
Další zkoušky „evropské solidarity“ nás ještě čekají. Rozsah migrační vlny bude znamenat velký a dlouhodobý tlak na rozpočtové, resp. sociální, zdravotní i vzdělávací systémy členských států. Vyplývá to z demografické skladby uprchlíků, ale i z dosavadních zkušeností. Kupříkladu německá federace nemocnic odhaduje, že do konce roku bude v Německu potřebovat urgentní zdravotní péči přes 225 tisíc migrantů. Podle OECD je ve Švédsku a Německu dlouhodobá míra nezaměstnanosti mezi přistěhovalci či potomky přistěhovalců větší než 75 procent.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Jak se postavíte k výsledku voleb?
Budete respektovat vůli voličů a dáte šanci sestavit vládu tomu, kdo volby vyhraje? Řeší se teď třeba jmenování Babiše, který je trestně stíhaný, ale jestli to lidem nevadí a zvolí ho, neměl by dostat šanci sestavit vládu? A byl byste pro, aby trestně stíhaný člověk nemohl kandidovat? Třeba mě by to...
Další články z rubriky

10:08 Mašek (ANO): Blažkův bordel za miliardu. A my to teď všechno zaplatíme
Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k bitcoinové kauze
- 9:05 Premiér Fiala: Věřím, že Slovensko zohlední odpovědnost vůči společným evropským hodnotám
- 8:02 Koten (SPD): Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 2,9 %
- 7:04 Ministr Vlček: Je skvělé vidět úspěchy českých firem v zahraničí
- 6:04 Rajchl (PRO): Duchody jsou u nás natolik žalostné, že se za ně nedá důstojně žít
- 4:29 Senátor Hájek: Dle justice už není nebezpečný. Možná nás i obohatí. Vyhoštění se nekoná