Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já se v tomto úvodním vystoupení za klub Občanské demokratické strany pokusím zařadit tento návrh státního rozpočtu do širších politických souvislostí tak, jak by to ostatně také mělo být u tohoto zákona, který často bývá označován - a přihlásil se k tomu tady i pan prezident ve své úvodní řeči - za nejdůležitější zákon roku.

A skutečně to důležitý zákon je. Určitě to není jenom nějaké účetní cvičení, ale je to zákon, který vyjadřuje priority vlády a který vlastně naznačuje a určuje směřování země a buďto se v něm odráží naše ambice, nebo se v něm neodrážejí, což je právě tento případ.

Musím také konstatovat, že je mi líto a považuji to za nesprávné, že u projednávání státního rozpočtu není přítomen předseda vlády. Chápu všechny ty důvody, nenavrhuji žádné odložení, nebo něco podobného. Ale myslím si, že projednávání státního rozpočtu i plánování zahraničních cest premiéra by mělo být sladěno tak, aby se předseda vlády mohl účastnit diskuze o státním rozpočtu, což je něco tak přirozeného a tak jasného, že se divím, že to tady musím zmiňovat.

Dámy a pánové, Česká republika prožívá jedno z nejpříznivějších období ve své novodobé historii. Lidé v České republice se nikdy neměli tak dobře, jako se mají dnes. Jsme nepochybně na vrcholu dlouhodobého ekonomického růstu, příznivého období a je také jasné, a ukazuje to i tento rozpočet, že příjmy státního rozpočtu nebyly nikdy tak vysoké, jako v těchto letech. A nikdy stát nehospodařil s takovými prostředky, jako bude hospodařit příští rok.

A když se na tyto údaje podíváme, tak si musíme říct, že ty zprávy o státním rozpočtu by měly být jenom pozitivní, že státní rozpočet by měl být plný pozitivních zpráv, nebo zpráv ještě pozitivnějších. Když se na ten rozpočet ale podíváme, tak zjistíme, že tomu tak není.