Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jako jeden z 56 předkladatelů předkládám Poslanecké sněmovně k projednání návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Než začnu hovořit o samotném obsahu návrhu, dovolte mi nejprve vysvětlit důvody, které nás k jeho předložení vedly.

Hazard v České republice bývá oprávněně terčem kritiky ze strany veřejnosti, obcí i nejrůznějších občanských iniciativ. Drtivá většina kritiky se přitom snáší na oblast provozování hracích automatů. Pojďme si problémy jasně pojmenovat. Co lidem vadí? Lidem vadí především živelný rozvoj heren, které hyzdí naše města. Lidem vadí, že se rodiny jejich příbuzných a přátel rozpadají v důsledku závislosti některého člena rodiny, obvykle otce nebo syna, na hracích automatech. Lidem vadí, že sociálně slabší občané naházejí velkou část svých sociálních dávek do hracích automatů.

Když se podíváme do okolních zemí evropských, zpravidla zjistíme, že hazard tam lidé nepovažují za nějaký extra významný problém. Města nejsou plná heren a závislost na automatech, jak se zdá, také není příliš rozšířená. Jak je to možné? Podívejme se a srovnejme si legislativu u nás a v Evropě.

Můžeme začít například Francií. Ve Francii je povoleno provozování hracích automatů jenom v kasínech, čili takové ty běžné herny, které jsou u nás, tam zkrátka nejsou. Kasína přitom mohou být založena výhradně v turistických či lázeňských městech. Nutno však říci, že francouzský model je dosti restriktivní, takže možná když se podíváme do nějaké další země evropské, možná to bude jinak.