Dobré dopoledne. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já myslím, že ta debata se trošku posouvá k problémům - a teď se omlouvám, že to zobecním - fungování Evropské unie. My tady řešíme nějaké anomálie. Já jsem byl v pondělí a v úterý na konferenci o hospodářské spolupráci, meziparlamentní konferenci v Bratislavě.
Tam jsem slyšel jinou perlu. Ono to trošku souvisí s tímto problémem diferenciace. Plánuje se vytvořit společný evropský fond pro nezaměstnané, kam budeme všichni přispívat. Když v některém členském státě unie nezaměstnanost vzroste, tak se to bude platit z tohoto fondu. Tady dávám otázku: bude se to platit v jaké výši? U nás, že tam přispíváme, nebo v dané zemi? Je to taková anomálie s Řeckem. Víme, že Řekové mají velké finanční problémy. Mají je proto, že tam mají vysoký tuhý socialismus, že mají vysoké důchody.
Tady se teď opravdu omlouvám, že ten problém trošku zobecňuji. Tady se dostáváme k tomu problému, že v Evropské unii není zdaleka tak jednoduché fungování jak si myslíme.
Co jsem také na té konferenci slyšel, prostě další centralizace, další předávání moci do Bruselu. To jsme už určitě někde jinde než jsme byli v okamžiku, kdy jsme do Evropské unie vstupovali. A já nezastírám, že jsem ten, který má k Evropské unii spíše výhrady, že z ní nejsem zrovna nadšený.
Myslím si, že to, co nadnesl kolega Stanjura, je krásná ukázka toho, že to nejde, že plánovat nejde - a teď ať se na mě nezlobí kolega Luzar - něco naplánovat, direktivně nařídit. To nepůjde. Nepůjde ani, aby všude byla stejná nezaměstnanost, aby všichni přispívali do těch fondů rovnoměrně a stejně a aby i mzdy byly stejné.
Dostáváme se k podstatě věci, jestli ten moloch může vlastně fungovat.
Děkuji.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV