Tyto obavy v Úsvitu sdílíme také a velmi pozorně celou záležitost monitorujeme. Minulý týden proběhla na půdě Poslanecké sněmovny schůzka s hlavním vyjednavačem EU Ignaciem Garciou Bercero. Musíme říci, že absolvování této schůzky naše obavy určitě zcela nevyvrátilo.
1. Půjde o smíšenou smlouvu, tedy její platnost bude muset potvrdit jak Evropský parlament, tak i všechny parlamenty národní.
2. Po ukončení vyjednávací části bude projednána v Evropské radě a v Evropském parlamentu, pak bude přeložena do národních jazyků všech členských zemí a pak bude probíhat proces ratifikace v jednotlivých národních parlamentech.
komentář: tímto postupem je tedy vyloučeno to, abychom byli nuceni přijmout něco, co dojedná pouze „někdo z Bruselu“ – což jsou obavy, které občané nejčastěji sdělují.
3. Na dotaz kolegy poslance Úsvitu Marka Černocha pan Bercero uvedl, že žádný stát nebude sankcionován za případně nepřijetí této dohody. Uvedu zde ale upřímně, že jiný názor pana Ignacia Bercera, že nepředpokládá, že by nějaký národní parlament dohodu neratifikoval, protože všechny dohody byly zatím přijaty, mi připadá dost naivní. Tato možná budoucí dohoda je natolik obsáhlá a partikulární zájmy jednotlivých členských států mohou být tak rozdílné, že nalezení úplné shody vidím jako dost obtížné.
Naše obavy z dalšího postupu pramení především z toho, že vyjednávací mandát byl schválen radou jednotlivých států, a to je věc (mantinely tohoto mandátu), o kterém jsme se zatím moc informací nedověděli (jaký mandát stanovila ČR). Pro zklidnění však rovnou znovu opakujeme, že finální pojistkou je nutnost schválení i Parlamentem ČR.
K tolik diskutované otázce GMO ( geneticky modifikovaných organismů a potravin ), které USA běžně používají, bylo sděleno, že na bezpečnost bude kladen primární důraz a ze strany EU nebudou činěny žádné slevy v opatřeních vůči USA. Toto následné tvrzení však poněkud podlamuje jedna z úvodních vět pana Bercero, když v úvodu pronesl, že v oblasti zemědělských produktů budeme muset ustoupit USA, což je pro mě absolutně nepřijatelné hned z více důvodů.
Bude tedy záležet na nás poslancích ve Sněmovně parlamentu, abychom tuto věc ohlídali a v nejbližší možné době hodláme v této věci také vznést dotazy směrem k vládě. V hnutí Úsvit budeme TTIP určitě věnovat maximální pozornost a hájit zájmy našich občanů a nepodlehneme žádným lobbistickým tlakům.
Souhrn zatím známých hrozeb v souvislosti se smlouvou:
1. Z téměř 30 kapitol navrhované dohody, pouze 8 je zaměřeno na standardní mezinárodní obchod, zbytek je věnován pravidlům litigace mezi nadnárodními koncerny a jednotlivými státy!
2. Litigace (Investor State Dispute Settlement, nadále ISDS, česky rozhodčí a soudní řízení) umožní koncernům a zahraničním korporacím soudit suverénní státy u mezinárodního soukromého tribunálu za zavřenými dveřmi. V případě, že nějaký místní státní zákon omezuje působení a profitabilitu korporace, může jít tento spor přímo k tomuto mezinárodnímu tribunálu a obejít tak státní justiční systém. Zde pak korporace nárokují nahrazení škody z ušlého zisku a pokuta danému státu může snadno dojít do mnoha miliónů dolarů. Tu pak budou hradit samozřejmě daňoví poplatníci na úkor státního rozpočtu, který by měl místo toho financovat sociální programy včetně zvýšené nezaměstnanosti, jak ostatně bylo prokázáno v případě stávajících dohod o volném trhu, tedy např. NAFTA. Dlouhodobě to může způsobit i státní bankrot a přivodit charakter feudálního státu bez sociálních programů pro vzdělání, zdravotnictví, penzijního zajištění, atd.
3. Tzv. regulační harmonizace (regulatory harmonization)mezi USA a EU má za cíl snížit stávající zákony o bezpečnosti výrobků a služeb na nejmenší společný jmenovatel. Podepsáním dohody TTIP se pak musí podřídit místní zákony pravidlům volného trhu s takto definovanými pravidly. Nadále zaváže i budoucí generace k jejímu plnění. Suverénní státy budou těmto dohodám nuceni podřídit i veškerou budoucí legislativu.
4. TTIP a TPP jsou navrženy, napsány a protlačovány nadnárodními koncerny, které sledují vlastní prospěch a kontrolu světových trhů. Ve své podstatě se zde jedná o kartel, kdy konkurence těmto mega-podnikům bude eliminována, zrovna tak jak to funguje v případě drogových kartelů, tentokrát pod rouškou zákonného podnikání. Uzákoní se tím nadnárodní legalizace a pravomoci těchto koncernů a korporací, které nebudou spadat pod regulaci jednotlivých států. Ve svém důsledku to povede k tzv. korporatokracii, tedy vládě korporací, kdy jednotlivé státy pozbudou právní suverenitu.
5. Je možné snížení kvality potravin a bezpečnosti potravin. Potraviny z geneticky modifikovaných organizmů nebudou nadále značeny, evropské zákony na používání antibiotik při chovu domácích zvířat budou sníženy na současnou (a nedostatečnou) úroveň v USA, injektování dobytka umělými hormony, které způsobují rakovinu, bude povoleno, včetně zakázaného Bovine Growth Hormone. Obdobně tomu bude s růstovým stimulátorem rectopamine, také bude schválena praktika krmení drůbeže arzenikem (zvyšuje produkci masa), kosmetické přípravky a potraviny nebudou označeny při použití nanotechnologie, atd.
6. Genetické patenty a semena vytvořená technologií GE (genetic engineering). Koalice korporací investovaných v biotechnologiích a genetickém inženýrství (např. Monsanto, Syngenta, Dow Chemical, Dupont, AVENTIS, BASF, Bayer, atd.) chtějí rozšířit platnost patentů na všechny živé organizmy, kterým modifikují genetický kód. Dále se snaží zakázat zemědělcům v zemích EU uchovávat patentovaná semena ze sklizně pro budoucí výsadbu. To se již prosadilo v USA a Kanadě, kde jsou zemědělci souzeni za porušování patentu i v případech, kdy se GE semena dostanou do jejich úrody přírodními vektory jako je vítr či ptactvo. Dochází tak i ke genetickému znečištění biosféry, kterému nelze zabránit. Přesto to však umožní těmto podnikům nárokovat právo patentu na všechny organizmy, u nichž se nalezne patentovaný gen, tudíž se může přihodit jako v sci-fi filmu, že bude v budoucnosti ve výsledku patentovaný veškerý život. Nadále to povede i ke snížení biodiverzity a následné ztrátě rezistence proti patogenům a tímto ohrozí i potravinovou zajištěnost lidstva.
7. TTIP může prolomit zákaz či omezení pěstování GMO (geneticky modifikovaný organizmus) a GE (genetickým inženýrstvím vyprodukovaných) plodin. Tyto plodiny jsou ve většině EU zemích zakázány z důvodů negativního vlivu na zdraví lidské populace a rovněž i díky nedůvěře evropských konzumentů. V USA a Kanadě je 70% zpracovaných potravin kontaminováno GMO a GE plodinami a americké veřejnosti se zatím nepodařilo zavést zákon na jejich označení na potravinách. Biotechnologické korporace investují milióny dolarů do kampaní proti tomuto značení. To indikuje, že informace o jejich nezávadnosti, které se šíří americkým tiskem, jsou falešné a záměrně manipulují vědomím veřejnosti.
8. Označování země původu by mělo být rovněž uvolněno, takže spotřebitel nebude vědět, odkud výrobek pochází. Země s notoricky známou nekvalitní produkcí se tak vyhnou identifikaci.
9. Zemědělské a jiné chemikálie jsou v Evropě regulovány zákonem zvaným Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals (REACH), jehož principem je nepovolit vstup žádné chemikálie na trh, bez prokázání její neškodnosti. Naproti tomu v USA platí zákon U.S. 1976 Toxic Substances Control Act (TSCA), podle nějž je vláda povinna prokázat, že chemikálie je zdraví nebezpečná, než může být na trhu zakázána. Vzhledem k bodu 3. (tj. regulační harmonizace) dojde ke snížení evropských norem na americké pojetí regulace a daňoví poplatníci budou platit za testování všech chemikálií, které budou proudit na trh, jsou-li zdraví škodlivé nebo ne. Jedním z významných příkladů je evropský zákaz chemikálií třídy neonicotinoids, které jsou extrémně toxické a používají se v USA ke kontrole a hubení hmyzu. Ze současných výzkumů je patrné, že právě tyto toxiny mají největší podíl na katastrofickém úbytku včelstev, čmeláků, motýlů a mnoho dalších druhů hmyzu, o nichž zatím ani nevíme. Je třeba si uvědomit, že včelstva opylují až 50% zemědělských plodin. Jejich masový úhyn ohrozí existenci celého lidstva.
10. Snížení a omezení regulací bank a finančních institucí povede k novým hazardérským machinacím, které nám přivodily hospodářskou krizi z r. 2008. Téměř všechny významné světové banky, které jsou na podepsání TTIP zainteresovány, byly v nedávné minulosti souzeny za podvádění investorů, zpronevěření penzijních fondů, zakrýváním ztrát ze špatných investic (London Whale trading scandal), manipulace úroků (London Interbank Offered Rate), praní špinavých peněz od drogových kartelů (HSBC), atd. Seznam finančních institucí ve vyšetřování, které jsou podezřelé z financování lobby k podepsání dohody o volném trhu: Bank of America, Barclays, BNP, Citibank, Credit Suisse, Deutsche Bank, Goldman Sachs, HSBC, JPM, Morgan Stanley, RBS and UBS. Bohužel jejich vliv je tak mocný, že nikdo z jejich zodpovědných činitelů nebyl potrestán a byla jim udělena pouze finanční pokuta s minimálním dopadem na jejich podnikání. Dnes běží v USA rčení „Too Big To Fail, Too Big To Jail“. Je to rýmovačka, která znamená, že banky jsou příliš velké na to, aby se ponechaly vlastní zkáze z jejich hazardu-jinak nezbude než je opět finančně založit, a kromě toho příliš velké na to, aby je mohli za jejich podvody uvěznit. A těmto institucím máme teď otevřít dveře, aby si u nás mohly dělat, co chtějí? A to bez možnosti je regulovat, kdy budou mimo české zákony?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Úsvit přímé demokracie
