Také je na každém, jestli jeho vyjádření je alespoň trochu opřeno o realitu. Například jsem slyšel několik mladých lidí vykřikovat heslo „nikdo vám nevěří“ a asi zapomněli doplnit maličkost, text měl přece znít „nikdo z nás vám nevěří“. Lidé na chodníku se totiž nejen nepřipojili, ale spíš mladé demonstranty ignorovali. Mnohým opravdu vadilo, že demonstrující popírají, možná z neznalosti, základní demokratické principy. Jistě uznáme, že  jedním z pilířů demokracie jsou svobodné volby a respekt k jejich výsledkům.  V posledních dnech jsme svědky řady demonstrací, jejichž organizátoři zřejmě věří, že tisíce demonstrujících lidí na náměstích snad mohou změnit výsledky voleb nebo možná ovlivnit případného vítěze voleb, v našem případě hnutí ANO, v jeho snahách o sestavení vlády a získání tolik potřebné důvěry.  Někteří dokonce elitářsky předpokládají, že jejich hlas je něco víc než hlas jiných. To ale už více než století neplatí.

Atmosféra ve společnosti není ideální. Lidé mají pocit, že musí být nespokojeni a že by mohlo být lépe. Lépe jistě být může. Mnozí křiklouni se pak přidávají jako ovce ke stádu slepě protestujících, sprostě nadávajících, tupě pomlouvajících. V diskuzích pod články ale i na sociálních sítích se množí komentáře plné lží, pomluv a nenávisti. Smutná realita! V prostředí plném negativních emocí se ale těžko urodí něco pozitivního. Hodit vinu na politiky je velmi pohodlné, člověk se cítí bez viny a nemusí se napřed zamyslet sám nad sebou. Politická reprezentace je však obrazem naší společnosti, nás všech. Nezapomínejme na to!