Ve svém životě svedl hned několik nelehkých bitev. Prošel si oběma světovými válkami. Ani poté však neměl na růžích ustláno. V jeho životě ho čekalo ještě několik zásadních „bojů“. Po skončení 2. světové války z pozice ministra obrany Československa, za těžkých podmínek vytvářel ČSLA jako skutečnou lidovou armádu. Byl také pronásledován a dokonce vězněn, protože se nevyhýbal střetu, když cítil, že má pravdu.

I přes všechny tyto životní útrapy se však nikdy, jako správný voják, nevzdal. Po propuštění z vazby v roce 1952 byl úředně penzionován a začal se věnovat Hroznatínu, kde zakládal zemědělské družstvo. V roce 1968 se pak stal prezidentem. Hrál přitom zásadní roli v rámci srpnových událostí 1968, kdy pomohl zachránit politické vedení země. Stačilo jedno jeho neuvážlivé rozhodnutí či krok a srpnové události mohly mít tragické následky.