Děkuji, pane předsedo.

Vážení členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych ohlásil, že vzhledem k projevu pana poslance Blažka budu hlasovat pro tento zákon, ač jsem o považoval za mírně nedostatečný.

Řeknu to jednoduše.

Jeho projev, kolegy Blažka, byl víc ideologický, než jsem od něj očekával. On rozdělil v úvodu na ty, kteří zastupují dlužníky, a kteří zastupují věřitele. On byl ministrem spravedlnosti, když klub KSČM v roce 2011 předložil návrh o exekucích, který jsme zpracovávali v širším kolektivu delší dobu, ač jsem měl také původně záměr - já osobně - udělat rychle projednatelnou novelu, která by odstranila největší excesy. Nakonec ten zákon je tady podruhé, už rok tady leží, má 56 věcných změn zákona o exekutorech, z jednoho prostého důvodu. Prostě ta novela musí být komplexnější, a já musím poděkovat výboru ústavně právnímu za to, že vůbec udělal na té drobné novele tolik práce. Protože tak to vůbec není.

Poslanecká sněmovna se jistě nezastane pouze dlužníků nebo pouze věřitelů, ale zejména se musí postarat o to, aby exekutor nebyl ten, který vydělává na tom vztahu, který byl nějakým způsobem porušen. Přece ten exekutor tady je kvůli tomu, aby narovnal vztah mezi věřitelem a dlužníkem, když už jsme si ty soukromé exekutory zřídili. Proti mé vůli, já jsem pro to nikdy nehlasovat, považoval jsem to za hroznou chybu, protože privatizace výkonů státní moci je podle mého soudu velmi, ale velmi nebezpečným krokem. Podívejte se na to, jakým způsobem postupuje například Spolková republika Německo, podívejte se na to, jak to řeší jiné státy, a ty nejsou tak benevolentní k tomu, jakým způsobem se předává část státní moci. A nebudu kolegu Blažka poučovat o tom, co on zná z teorie práva a z teorie státu, co jsou ty základní atributy státní moci, mimo jiné právě ta policie, soudy a ty exekuce, včetně toho vězení.